Vysvětleno: Co je to obchodní deficit a co znamená?

Indie se obávala, že přistoupení k obchodnímu paktu RCEP by mohlo vést k tomu, že čínské zboží zaplaví indické trhy a obchodní deficit Indie naroste proti většině členů RCEP.

Obchodní deficit Indie byl v roce 2018 téměř miliarda. (Ilustrace CR Sasikumar)

V pondělí se Indie rozhodla, že nepodepíše dohodu o regionální komplexní hospodářské účasti. Zatímco se Indie rozhodla stáhnout, ostatních 15 členů RCEP dospělo ke konsenzu a pravděpodobně příští rok formálně oznámí regionální obchodní pakt. Vláda tvrdila, že své rozhodnutí stažení z RCEP ukázalo rostoucí postavení Indie ve světě .

Hlavním důvodem, proč Indie odmítla podepsat smlouvu, byla existence obchodních deficitů s mnoha složkami RCEP. Například proti 10člennému Sdružení národů jihovýchodní Asie (Asean) činil obchodní deficit Indie v roce 2018 téměř 22 miliard USD. Proti Jižní Koreji to bylo 12 miliard USD, proti Austrálii 9,6 miliardy USD a proti Japonsku téměř 8 miliard USD. Nejhorší ze všeho je obchodní deficit s Čínou – 53,6 miliardy dolarů.

Indie se obávala, že přistoupení k obchodnímu paktu RCEP by mohlo vést k tomu, že čínské zboží zaplaví indické trhy a obchodní deficit Indie naroste proti většině členů RCEP. To by podle Indie vedlo k tomu, že několik odvětvových výrobců, jako jsou výrobci v mlékárenském a ocelářském odvětví, ovládla zahraniční konkurence.

Co je obchodní deficit?

Zjednodušeně řečeno, obchodní bilance země ukazuje rozdíl mezi tím, co vydělá na vývozu, a tím, co zaplatí za dovoz. Pokud je toto číslo záporné – to znamená, že celková hodnota zboží dovezeného danou zemí je vyšší než celková hodnota zboží vyváženého touto zemí – pak se jedná o obchodní deficit. Pokud má Indie obchodní deficit s Čínou, pak by Čína nutně měla obchodní přebytek s Indií.

Co znamená obchodní deficit?

Obchodní deficit může obecně znamenat dvě věci. Za prvé, že poptávku v domácí ekonomice neuspokojují domácí výrobci. Například Indie může produkovat hodně mléka, ale stále to nestačí na celkovou poptávku po mléce v zemi. Indie se jako taková může rozhodnout dovážet mléko.

Dvakrát, mnohokrát deficit značí nedostatečnou konkurenceschopnost domácího průmyslu. Například indičtí výrobci automobilů by mohli dovážet ocel z Číny namísto nákupu od domácích výrobců, pokud by čínská ocel byla rozhodně levnější a ve stejné kvalitě.

Obchodní deficit země je častěji způsoben kombinací obou těchto hlavních faktorů.

Je obchodní deficit špatná věc?

Ne nutně. Žádný obchod není nikdy vyvážený. Je to proto, že všechny země mají různé silné a slabé stránky. Indie může mít obchodní deficit s Čínou, ale přebytek se Srí Lankou a Bangladéšem. Vše závisí na tom, zda země hraje na maximum nebo ne.

Obchod obvykle zlepšuje blahobyt na celém světě tím, že nutí země dělat to, co mohou dělat nejefektivněji, a získávat (dovážet) ze zbytku světa to, co nedokážou efektivně vyrobit. Je důležité poznamenat, že Čína neprodává mléko a Nový Zéland se nepokouší prodávat ocel zbytku světa.

Dalším způsobem, jak se podívat na obchodní deficity, je podívat se na výsledek obchodních dohod o spotřebitelích namísto výrobců. Pokud by se například do Indie dostalo levnější a kvalitnější mléko nebo ocel, indičtí spotřebitelé by měli prospěch z toho, že se jejich zdraví zlepší a jejich auta budou dostupnější. Samozřejmě, že indičtí výrobci oceli a mléka budou hnusně plakat, ale pokud nebudou efektivní, měli by vyrábět něco jiného.

Pomohou vyšší cla snížit obchodní deficity?

Samozřejmě, že ano. Otázka ale zní: za čí cenu?

Pokud by například Indie zadržela levnější mléko a ocel z Nového Zélandu az Číny a zavedla vyšší cla, pak by nejvíce zraněni byli indičtí spotřebitelé mléka a oceli – počet daleko převyšující počet indických výrobců mléko a ocel. Spotřebitelé by buď museli platit vyšší náklady za dováženou ocel, nebo by museli používat stejně nákladnou či méně kvalitní domácí ocel, nebo by se skutečně museli obejít bez mléka (alespoň chudší spotřebitelé).

A co soběstačnost země?

To neznamená, že obchod nemá prvky, které kompromitují strategické zájmy země, a proto existují některé komodity, ve kterých si každá země chce udržet soběstačnost. Ale pouhé vybírání vyšších cel nebo nevolba obchodovat nepřináší soběstačnost. Pro dosažení soběstačnosti se domácí průmysl země musí zlepšit a nejlepší z toho je, když se člověk poučí od konkurence.

Sdílej Se Svými Přáteli: