Vysvětleno: Proč chce Turecko přeměnit Hagia Sophia na mešitu

Stavba této ikonické stavby v Istanbulu začala v roce 532 našeho letopočtu za vlády Justiniána I., vládce Byzantské říše, kdy bylo město známé jako Konstantinopol.

Letecký pohled na Hagia Sophia z byzantské éry, jednu z hlavních turistických atrakcí Istanbulu v historické čtvrti Sultanahmet v Istanbulu, sobota 25. dubna 2020. (AP Photo)

Tento týden se sešel turecký nejvyšší soud, aby rozhodl, zda lze ikonické istanbulské muzeum Hagia Sophia proměnit v mešitu. Rozhodnutí soudu padne pravděpodobně do dvou týdnů.

1500 let stará stavba, zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO, byla původně katedrálou, než byla přeměněna na mešitu. Ve 30. letech 20. století Mustafa Kemal Ataturk, zakladatel Turecké republiky, zavřel mešitu a přeměnil ji na muzeum ve snaze učinit zemi sekularizovanější.

Islamistické skupiny a nacionalisté v zemi již dlouho volají po přeměně Hagia Sophia zpět na mešitu.

Minulý rok, jen několik dní před místními volbami, turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan řekl, že bylo velmi velkou chybou přeměnit Hagia Sophia na muzeum a že zvažuje jeho vrácení.

Co je Hagia Sophia?

Stavba této ikonické stavby v Istanbulu začala v roce 532 našeho letopočtu za vlády Justiniána I., vládce Byzantské říše, kdy bylo město známé jako Konstantinopol. Stavba byla původně postavena, aby se stala sídlem patriarchy východní pravoslavné církve a zůstala jím přibližně 900 let.

V roce 1453, kdy Konstantinopol padla do rukou osmanských sil sultána Mehmeta II., byla Hagia Sophia vypleněna invazními silami a krátce poté se změnila na mešitu. Struktura památníku byla poté podrobena několika vnitřním a vnějším změnám, kdy byly odstraněny nebo nalepeny pravoslavné symboly a na vnější stranu stavby byly přidány minarety. Po dlouhou dobu byla Hagia Sophia nejdůležitější mešitou Istanbulu.

V roce 1934 Atartuk nařídil, aby byl Hagia Sophia přeměněn na muzeum. Pro veřejnost byl otevřen v roce 1935.

Lidé navštíví Hagia Sophia z byzantské éry, jednu z hlavních turistických atrakcí Istanbulu v historické čtvrti Sultanahmet v Istanbulu ve čtvrtek 25. června 2020. (Foto: Emrah Gurel)

O čem je spor?

Když Erdogan před necelými třemi desetiletími v Turecku vstoupil do politiky, pozorovatelé říkají, že postavení chrámu Hagia Sophia nebylo na jeho agendě. Jednou se naopak ohradil proti výzvám k přestavbě na mešitu. Jeho rétorika se ale změnila v roce 2019 během komunálních voleb v Istanbulu, ve kterých nakonec prohrál.

Další případ, kdy Erdogan nastolil téma přeměny chrámu Hagia Sophia, se shodoval s tím, že americký prezident Donald Trump uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele. Pozorovatelé se domnívají, že Erdoganovy plány na konverzi chrámu Hagia Sophia jsou úzce spjaty s jeho pokusy získat politické body více než cokoli jiného a možná získat politickou podporu, která se po loňské prohře v istanbulských komunálních volbách snižuje.

Proč Řecko protestuje proti přeměně Hagia Sophia?

Kontroverze kolem Hagia Sophia přichází v době, kdy mezi Tureckem a Řeckem panovalo diplomatické napětí kvůli jiným otázkám. Letos v květnu Řecko protestovalo proti čtení pasáží z Koránu v chrámu Hagia Sophia při 567. výročí osmanské invaze do bývalého byzantského hlavního města, což je další případ neshody mezi oběma zeměmi ohledně konverze chrámu Hagia Sophia.

Budova ze 6. století je nyní středem vášnivé debaty mezi konzervativními skupinami, které chtějí, aby byla přeměněna na mešitu, a těmi, kteří věří, že místo světového dědictví by mělo zůstat muzeem. (fotografie AP)

Řecké ministerstvo zahraničí vydalo prohlášení, že tento krok je porušením „Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO“. Řecko uvedlo, že chrám Hagia Sophia byl označen za muzeum světového kulturního dědictví a v současnosti je využíván k propagaci jiných účelů. Turecko odpovědělo prohlášením, že řecké námitky proti čtení pasáží z Koránu svědčí o jeho netolerantní psychologii.

Podle pozorovatelů je názor mezi některými v tureckých politických kruzích takový, že status Hagia Sophia je domácí záležitostí, kde není vítáno zasahování mezinárodních hráčů.

Co bude dál pro Hagia Sophia?

Místní zprávy naznačují, že Erdogan nařídil své vládě, aby 15. července uspořádala modlitby v chrámu Hagia Sophia, aby si připomněla čtyřleté výročí neúspěšného pokusu o převrat v roce 2016 proti jeho vládě.

Odborníci tvrdí, že zatímco Erdogan nepotřebuje soudy, aby rozhodly o osudu Hagia Sophia, věří, že právní rozhodnutí dodají jeho návrhům legitimitu. Také v Turecku se proti těmto plánům objevil malý odpor, říkají, protože náboženské menšiny si nepřejí být zapojeny do toho, co je považováno za polarizující téma.

Minulý měsíc se Řecko odvolalo k UNESCO a protestovalo proti tureckým krokům na základě toho, že by konverze byla v rozporu s mezinárodními úmluvami. UNESCO také odsoudilo plány Turecka. Ekumenický patriarcha Bartoloměj, představitel pravoslavných křesťanů, řekl, že je zarmoucen a otřesen tureckými pokusy obrátit Hagia Sophia. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo prohlásil, že přeměna chrámu Hagia Sophia by znamenala, že tato stavba nebude schopna sloužit lidstvu jako tolik potřebný most mezi lidmi s odlišnými náboženskými tradicemi a kulturami.

Sdílej Se Svými Přáteli: