Vysvětleno: Složitý vztah Francie k islámu a Macronovy nedávné poznámky

Francouzský prezident je pod útokem vůdců a občanů muslimských zemí po jeho komentářích o islámu a sekularismu. Pohled na složitý vztah Francie k islámu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron. (Soubor fotografie)

Výroky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o islámu postavily Francii proti několika zemím v islámském světě. Podívejte se na to, co řekl a proč:

Proč se mnoho zemí v muslimském světě zlobí na Francii?

Francie má dlouhý a složitý vztah s islámem a svými 5 miliony muslimských občanů (necelých 9 procent její populace).

16. října, kdy 18letý čečenský uprchlík ve Francii sťatý učitel Samuel Paty 47 dní poté, co svým studentům ukázal karikatury proroka Mohameda, prezident Macron řekl: Budeme pokračovat... Budeme bránit svobodu, kterou jste tak dobře učili, a přineseme sekularismus. Řekl, že Francie se nevzdá karikatur, kreseb, i když ostatní ustoupí.

Dny před zabitím Paty pronesl Macron kontroverzní projev. Prohlásil, že islám je náboženství, které je dnes v krizi po celém světě, sužované radikálními pokušeními a touhou po znovuobjeveném džihádu, který je zničením toho druhého.

Hovořil o islamistickém separatismu v zemi a o nutnosti bojovat proti němu prostřednictvím pravidel a hodnot Republiky, vybudovat francouzskou verzi islámu, islám osvícenství, který by lépe integroval francouzské muslimské občany s francouzským způsobem života. . Francouzský sekularismus podle něj není problémem. Byl to uvědomělý, teoretizovaný, politicko-náboženský projekt, který se zhmotňuje v opakovaných odchylkách od hodnot republiky, často ústí v konstituování protispolečnosti a jehož projevy jsou odchody dětí ze školy, rozvoj sportu a praktiky kulturní komunity, které jsou záminkou pro výuku zásad, které nejsou v souladu se zákony republiky. Je to indoktrinace prostřednictvím negace našich zásad, rovnosti žen a mužů, lidské důstojnosti.

Macron to označil za pokus vytvořit paralelní řád, postavit jiné hodnoty, rozvinout jinou organizaci společnosti, zpočátku separatistickou, ale jejímž konečným cílem je převzít kontrolu. A to je důvod, proč odmítáme svobodu projevu, svobodu svědomí, právo na rouhání.

Projev a Macronova prohlášení po zabití Paty pobouřil mnoho islámských zemí , přičemž Turecko a Pákistán převzaly vedení v odsouzení francouzského prezidenta islamofobie. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který má dlouhodobé spory s Francií a Marcronem – kvůli zásobám plynu u Kypru, kvůli Nagarno Karabachu a kvůli válkám v Libyi a Sýrii – po projevu zpochybnil Macronovo duševní zdraví. Řada islámských zemí prohlásila, že bude bojkotovat francouzské zboží. Klikněte pro sledování Express Explained na telegramu

Policejní úředníci vyšetřují stětí učitele v Paříži 16. října. (AP Photo/Michel Euler)

Jaká je francouzská definice sekularismu?

Macronovy poznámky upozornily na potíže, kterým Francie čelila při sladění svého přísně interpretovaného sekularismu s rostoucím prosazováním náboženské identity ze strany svých muslimských občanů a jak se samotná Francie změnila ve způsobu, jakým nahlíží na islám.

Francouzský sekularismus neboli laicite nevidí pro náboženství ve veřejné sféře místo. Tímto způsobem je to opak toho, jak Indie praktikovala svůj sekularismus. V průběhu let se laicite dostal do konfrontace s náboženskými praktikami mnoha imigrantských skupin ve Francii, včetně sikhů. Ale největší konfrontace se týkaly jeho muslimských občanů, kteří tvoří největší skupinu muslimů v Evropě, před čtyřmi miliony tureckých muslimů v Německu. Většina dnešních francouzských muslimů se narodila ve Francii, potomci první generace přistěhovalců z bývalých francouzských kolonií v severní Africe. Francouzská ústava požaduje, aby se žadatelé o občanství zavázali k integraci. To se ale ukázalo jako nepolapitelné.

Macron ve svém projevu uznal, že existují nedostatky v tom, jak se Francie s touto výzvou vypořádala. Připustil, že země se nevypořádala s dědictvím své problematické alžírské války. Řekl také, že francouzské vlády musely vzít na sebe vinu za vytváření ghett pro muslimské komunity po celé zemi a vytváření podmínek pro radikalizaci.

Radikalizovaných islamistů může být jen několik tisíc, ale problémový vztah Francie k islámu se projevil mnoha způsoby – v roce 2005 při nepokojích v pařížském banlieus, předměstských ghettech, kde byli vězněni imigranti; v odmítnutí, z důvodu laicite, umožnit muslimským ženám nosit hidžáb na veřejných prostranstvích; 2010, zákaz burky. V roce 2011 vyvolaly karikatury Charlie Hebdo v islámském světě zlostné reakce, ale Francouzi mají právo rouhat se za absolutní svobodu jednotlivce, která je stejně dostupná těm, kdo chtějí urážet Ježíše Krista, jako těm, kdo se budou rouhat islámu. To je považováno za francouzský způsob života – který zahrnuje také znalost jazyka a také lpění na laicite.

Čtěte také | Vysvětleno: Co vysvětluje výzvy k ‚bojkotu Francie‘ v muslimském světě?

Macronův kontroverzní projev dlouho před zabitím Paty; tak co to spustilo?

Vraždy v redakci Charlie Hebdo v lednu 2015, zjevně s cílem pomstít zveřejnění karikatur proroka Mohameda, byly pro Francii zlomovým bodem. V listopadu pak přišla série koordinovaných teroristických útoků v Paříži a na předměstí, která otřásla celým světem. Útoky zahrnovaly sebevražedné atentáty, střelbu na fotbalovém stadionu, masovou střelbu v kavárnách a restauracích a další masovou střelbu a braní rukojmích v divadle. V Evropě byla Francie zemí s nejvyšším počtem občanů, kteří se v letech 2014-15 odešli připojit k ISIS v Iráku a Sýrii.

Takže i když Macronův postoj k islámu má skutečný ústavní základ – jak to vyžaduje laicite – je to také politická nutnost. Žádný francouzský politik v tuto chvíli nevěří, že by si mohl dovolit ignorovat dopad těchto událostí na francouzský národní život. Proces s vrahy Charlie Hebdo začalo minulý měsíc, pět let po útoku, a pro mnohé bylo zabití Paty pokračováním teroristického útoku na Charlie Hebdo.

Macron, který svou politiku popisuje jako pravicovou ani levicovou – byl v Socialistické straně do roku 2009 – půjde do prezidentských voleb na začátku roku 2022. Obvinění vedla pravicová Marine La Penová, kterou ve volbách v roce 2017 porazil. proti Macronovi za to, že dostatečně tvrdě nezasáhl proti islamismu. Macron loni provedl změny v imigračním zákonu s odůvodněním, že je zneužíván.

Macron také oznámil kontroverzní návrh zákona proti separatismu na potlačení islámského radikalismu, který má být předložen v parlamentu v prosinci. Počítá s řadou opatření, včetně reforem školního vzdělávání, které mají zajistit, že muslimské děti nebudou předcházet, přísnější kontroly mešit a kazatelů, a vyvolalo znepokojení mezi muslimy ve Francii.

Prezidentovy poznámky ukázaly, jak daleko Francie urazila od útoku 11. září 2001 na Dvojčata Světového obchodního centra. Zatímco Le Monde prohlásil We are all Americans today, Jacques Chirac, tehdejší francouzský prezident, nakreslil hranice pro podporu své země americké válce proti terorismu.

Francie si více než kterákoli jiná země na západě uvědomovala nebezpečí spojení celého náboženství s terorismem a obávala se, že by to USA mohlo skončit. Poslala vojáky do Afghánistánu, ale hlasitě se postavila proti invazi do Iráku. Zatímco americký prezident George W. Bush a britský premiér Tony Blair tlačili na OSN, aby podpořila plánovanou invazi, francouzský ministr zahraničí Dominique Villepin proti ní vášnivě apeloval v Radě bezpečnosti OSN.

Podle francouzského vlastního hodnocení dostupných zpravodajských informací nám nic neumožňuje vytvořit […] spojení, které USA navazovaly mezi režimem Saddáma Husajna v Iráku a al-Káidou. Na druhou stranu musíme posoudit dopad, který by sporná vojenská akce měla na tento plán. Nebyl by takový zásah náchylný k prohloubení rozporů mezi společnostmi, kulturami a národy, rozporů, které živí terorismus?

Nenechte si ujít Explained | Proč jsou všichni kromě Kazachstánu naštvaní pokračováním Borata?

Tento článek se poprvé objevil v tištěném vydání 28. října pod názvem ‚Francie, Emmanuel Macron a islám‘.

Sdílej Se Svými Přáteli: