Protesty v Bolívii, Chile, Ekvádoru, Venezuele, Mexiku – proč vznikají potíže v Latinské Americe

Od protestů proti údajným volebním podvodům v Bolívii a demonstrací proti ekonomické nerovnosti v Chile a Ekvádoru až po politické nepokoje ve Venezuele a kartelovou válku v Mexiku, v celém regionu se schylovalo k problémům.

Protivládní demonstranti požadují druhé kolo prezidentských voleb v La Paz v Bolívii (AP Photo/Juan Karita)

V letošním roce bylo několik zemí v Latinské Americe svědkem velkých otřesů, včetně masových protestů, politických konfliktů a problémů s vymáháním práva. Od protestů proti údajným volebním podvodům v Bolívii a demonstrací proti ekonomické nerovnosti v Chile a Ekvádoru až po politické nepokoje ve Venezuele a kartelovou válku v Mexiku, v celém regionu se schylovalo k problémům.

Bolívie: Protesty proti výsledku voleb

Tento týden se v Bolívii rozpoutaly protesty, kde mnozí zpochybňovali spravedlivost všeobecných voleb v zemi, které se konaly minulý týden. Průzkumy přivedly úřadujícího prezidenta Evo Moralese zpět k moci na čtvrté funkční období.

Po volbách, které se konaly 20. října, první výsledky ukázaly těsný závod mezi Moralesem a jeho rivalem Carlosem Mesou, bývalým prezidentem. Brzy poté bylo zveřejňování výsledků volebním orgánem na 24 hodin náhle zastaveno. Poté, co byla obnovena, se Morales ukázal jako vedoucí s větším náskokem, s náskokem více než 10 procent. V bolivijských průzkumech veřejného mínění platí, že pokud je rozdíl mezi dvěma nejlepšími kandidáty menší než 10 procent, koná se mezi nimi druhé kolo nebo druhé volby. Výsledky byly viděny s podezřením a demonstranti se shromáždili v ulicích. Potvrzení výsledků 25. října volebními orgány demonstranty dále popudilo.

Kritici tvrdí, že hlasování bylo zmanipulováno během 24 hodin, kdy bylo zveřejnění přerušeno, a USA, Brazílie, Argentina a Kolumbie naléhaly na Bolívii, aby provedla druhé kolo hlasování.

Chile: Zvýšení cen v metru vyvolává nepokoje

Chile otřásají protesty od začátku října, které začaly, když tamní dopravní úřad oznámil čtyřprocentní zvýšení cen v metru. Chile bylo popisováno jako jedna z nejprosperujících, ale nerovných ekonomik Latinské Ameriky.

Po zdražení jízdného zahájili studenti v metru v Santiagu kampaň uhýbání před jízdným. Následně kampaň stále rostla a násilné incidenty donutily dopravní úřady 15. října uzavřít stanice na třech ze sedmi linek metra.

Policie stříká vodu na protivládní demonstranty v Santiagu, Chile, pondělí 28. října 2019. (Foto AP)

18. října musela být celá síť uzavřena a prezident Sebastián Piñera vyhlásil 15denní zákaz vycházení. Násilné demonstrace pokračovaly i přes zákaz vycházení a nepokoje se rozšířily do dalších měst, jako je Concepción, San Antonio a Valparaíso. Piñera zrušil zvýšení poplatků 19. října a o tři dny později zahájil balíček reformních opatření. Na demonstranty to nezapůsobilo a 26. října v Santiagu pochodovalo přes jeden milion.

Při protestech údajně zemřelo až 18 lidí. Stanice metra byly zničeny, supermarkety zapáleny, obchody byly vyrabovány a veřejná infrastruktura utrpěla značné škody. Protesty byly popsány jako nejbouřlivější za posledních 30 let, od doby, kdy se země vrátila k demokracii na konci krví prosáklé diktatury generála Augusta Pinocheta.

Ekvádor: Střety ohledně dotací na pohonné hmoty

Ekvádor zažil rozsáhlé protesty na začátku tohoto měsíce poté, co prezident Lenín Moreno 1. října oznámil zrušení dotací na pohonné hmoty, které byly v andském státě zavedeny od 70. let.

V roce 2017 Ekvádor odhlasoval levicového vůdce Rafaela Correu a zvolil Lenína Morena, který kandidoval na platformě, aby se ekonomika země více tržně orientovala.

Demonstranti drží kameny během protestů poté, co vláda ekvádorského prezidenta Lenina Morena ukončila čtyři desetiletí staré dotace paliva v Quito, Ekvádor 4. října 2019. (Reuters)

V březnu 2019 Ekvádor závislý na ropě zajistil záchranný balíček ve výši 10,2 miliardy dolarů od mezinárodních institucí, který zahrnoval půjčku od MMF ve výši 4,2 miliardy dolarů. Vrácení dotací bylo oznámeno za účelem splnění cílů MMF.

Poté, co vláda zrušila dotace na pohonné hmoty, ceny benzínu a nafty vystřelily nahoru a v ulicích následovala masivní reakce. Protesty vedené domorodými skupinami země se střetly s bezpečnostními silami a agitátoři dokonce vstoupili do některých ekvádorských ropných polí.

Prezident Moreno byl nucen přesunout svou vládu z hlavního města Quito do pobřežního města Guayaquil, kde bylo méně nepokojů. 14. října byl Moreno nucen stáhnout balíček MMF a znovu zavést dotace na pohonné hmoty.

Venezuela: Posun dolů

Problémy této země silně závislé na ropě začaly nejprve poklesem cen ropy od roku 2014.

Prezident Nicolás Maduro, který se k moci dostal v roce 2013 po smrti svého oblíbeného předchůdce Huga Cháveze, měl stále těžší zajistit bezpečnost a ochranu občanů. V roce 2014 bylo za první dva měsíce hlášeno až 3000 vražd a 43 bylo zabito při protestech. Nedostatek potravin se stal akutním – průzkum z roku 2016 zjistil, že 75 procent populace zhublo až 8,7 kg kvůli nedostatku požadované výživné stravy. V roce 2017 nechal Maduro rozpustit zákonodárný sbor ovládaný opozicí a nařídil vytvoření nového zákonodárného orgánu nazvaného Ústavodárné shromáždění.

Venezuelský prezident Nicolas Maduro mává během demonstrace na podporu své vlády a při příležitosti prvního máje v Caracasu, Venezuela, 1. května 2019. (Reuters)

V květnu 2018 vyhrál Maduro vysoce kontroverzní znovuzvolení uprostřed ekonomických a humanitárních krizí, které zemi nadále sužovaly. S exekutivou a soudnictvím pod svou kontrolou se Maduro snažil omezit pravomoci Národního shromáždění. Zákonodárný sbor se postavil na odpor a jeho vůdce Juan Guaidó zpochybnil legitimitu vlády.

V lednu 2019 se Guaidó prohlásil prozatímním prezidentem Venezuely. Od té doby 50 zemí, včetně USA, uznalo Guaidóa za právoplatného prezidenta země. V srpnu 2019 se rozhovory mezi Madurem a Guaidó zhroutily poté, co USA uvalily další sankce proti Madurově vládě.

Mexiko: Válka proti drogám

Od roku 2006 je Mexiko uprostřed „války proti drogám“, kterou vede vláda a syndikáty pašeráků drog. Dosud bylo zabito více než 200 000 lidí při násilí podporovaném gangy a více než 40 000 se pohřešuje.

Po prosinci 2018, kdy se k moci dostal levicově smýšlející López Obrador, Mexiko přijalo méně agresivní přístup, který řeší základní příčiny násilí, zejména snižuje chudobu, odstraňuje zakořeněnou korupci a dává mladým lidem pracovní příležitosti. Podle agentury Reuters tato politika teprve ukáže výsledky, protože vraždy v roce 2019 byly na dobré cestě překonat loňský rekord.

Poté, co byl poprvé zahájen, vedl zákrok k rozštěpení mexických kartelů a k některým významným výhrám pro vládu, včetně zatčení ‚El Chapo‘ Guzmana. První jmenovaný byl vydán do USA a v únoru 2019 byl shledán vinným z pašování drog a odsouzen na doživotí.

Čtěte také | Vysvětlení: Kdo platí za bezplatné jízdy autobusem pro ženy v Dillí?

Sdílej Se Svými Přáteli: