Vysvětleno: Proč se běloruská olympijská sprinterka odmítla vrátit do své země

V posledním skandálu, který zasáhl olympijské hry, byla běloruské sprinterce Krystině Tsimanouské nabídnuta pomoc z několika zemí poté, co „dala jasně najevo“, že věří, že bude čelit trestu od autokratické vlády její země.

Narita: Běloruská olympijská sprinterka Krystsina Tsimanouskaya mává při odletu z mezinárodního letiště Narita v Naritě, východně od Tokia, ve středu, srpna. 4, 2021. (AP)

Běloruská olympijská atletka, která měla veřejný spor s funkcionáři svého trenérského týmu na hrách v Tokiu se odmítla vrátit do své vlasti ze strachu o její bezpečí. V posledním skandálu, který zasáhl hry, byla běloruské sprinterce Krystině Tsimanouské nabídnuta pomoc z několika zemí poté, co dala jasně najevo, že věří, že bude čelit trestu od autokratické vlády její země, o které je známo, že neúnavně potírá kritické hlasy.

Ve středu Tsimanouskaja odletěla z Japonska do Vídně poté, co na několik dní hledala útočiště na polské ambasádě v Tokiu. Po přistání v Rakousku bude cestovat rovnou do Polska, kde má obdrželi humanitární vízum.

Za vlády běloruského dlouholetého autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka byly tisíce lidí zatčeno a deportováno za odpor proti jeho režimu. Stejný osud potkal i sportovce, kteří byli kritičtí vůči vládě. Poté, co se Tsimanouskaja vyjádřila se svými obavami z hrozby, které čelila ve své domovině, několik běloruských sportovců vyjádřilo svou podporu, někteří dokonce uvedli, že se do země nevrátí kvůli represivnímu politickému klimatu.

Kdo je Krystsina Tsimanouskaya a proč se bojí o svou bezpečnost v Bělorusku?

24letá běloruská sprinterka odmítla nastoupit do letadla zpět do své země s tím, že se bojí, že bude po návratu zatčena poté, co měla spor se svým týmem.

SOUBOR Na této souborové fotografii pořízené v pátek 30. července 2021 Krystsina Tsimanouskaya z Běloruska běží v běhu žen na 100 metrů na Letních olympijských hrách 2020 v Japonsku. (AP)

Na olympijských hrách měla běžet 200 m, ale tvrdila, že byla nucena jít domů poté, co veřejně kritizovala členy svého týmu za to, že ji přihlásili do štafety na 4x400 m bez jejího souhlasu. Když na sociálních sítích kritizovala vedení svého týmu, funkcionáři prý odjeli do olympijské vesnice, přikázali jí sbalit si věci a odvezli ji na letiště.

Na letišti Haneda International se obrátila na japonskou policii a požádala o politický azyl. Obávám se, že bych mohla být uvězněna v Bělorusku, řekla běloruskému zpravodajskému serveru Tribuna. A myslím, že momentálně pro mě v Bělorusku není bezpečno. Nic jsem neudělal, ale zbavili mě práva zúčastnit se závodu na 200 metrů a chtěli mě poslat domů.

V pondělí byla spatřena při vstupu na polskou ambasádu v Tokiu. Marcin Przydacz, náměstek polského ministra zahraničních věcí, na Twitteru oznámil, že jí bylo uděleno vízum z humanitárních důvodů. Polsko udělá vše potřebné, aby jí pomohlo pokračovat ve sportovní kariéře. (Polsko) vždy stojí za solidaritou, napsal na Twitteru.

O paní Kriscinu Cinanouskou se stará polská diplomatická služba. Jak bylo uvedeno při mnoha příležitostech, z bezpečnostních důvodů nezveřejňujeme podrobnosti o letu. https://t.co/EPhHQIN4rs

- Marcin Przydacz (@marcin_przydacz) 4. srpna 2021

Podle zpráv její manžel již opustil Bělorusko a vstoupil na Ukrajinu. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) mezitím zahájil vyšetřování případu a požádal Bělorusko o odpověď.

Proč je situace v Bělorusku tak napjatá?

V září loňského roku se v ulicích Běloruska tísnily tisíce protivládních demonstrantů, kteří žádali rezignaci svého dlouholetého autoritářského prezidenta poté, co se vrátil k moci, což bylo obecně považováno za zmanipulované volby. Demonstrace vzrostly poté, co několik opozičních vůdců, včetně hlavní opoziční kandidátky Světlany Tichanovské, bylo nuceno opustit zemi a mnoho dalších uvězněno.

Běloruská sprinterka Krystsina Tsimanouskaya, která našla útočiště na polské ambasádě v Tokiu, přilétá na let do Vídně na mezinárodní letiště Narita v Narita, východně od Tokia, Japonsko 4. srpna 2021. (Reuters)

Aby zadržely davy demonstrantů, které se shromáždily po celé zemi, vyslaly běloruské úřady obrovské množství donucovacích orgánů. Brzy se objevily zprávy o policejní brutalitě. V následujících týdnech byli zabiti nejméně čtyři lidé a tisíce zatčeny.

Několik zemí, včetně Spojených států, odmítlo výsledky voleb v Bělorusku. Lukašenko, který zemi řídí přes dvě desetiletí, však své kritiky odmítl jako cizí loutky a obvinil USA a jejich spojence ze spiknutí s cílem svrhnout jeho vládu. Protesty a represe proti kritikům pokračují a tíhu Lukašenkovy vlády nesli i nesouhlasní sportovci.

Běloruští sousedé v Evropské unii, včetně Polska a Litvy, nabídli podporu a útočiště aktivistům a kritikům, kteří uprchli před Lukašenkovým brutálním režimem.

Lukašenko a olympiáda

Lukašenko je po desetiletí spojován se sportem a olympiádou. Dlouho působil jako šéf běloruského národního olympijského výboru, než ho letos v únoru nahradil starší syn.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko. (AP)

Běloruský olympijský kontingent dostal před odjezdem do Tokia jasné rozkazy: Pokud tam pojedete jako turisté a nic nepřivezete, raději se do země nevracejte, řekl jim Lukašenko.

Ale jak Lukašenko, tak jeho syn byli MOV zakázáni na olympijských hrách po stížnostech sportovců na hrozby a zastrašování, kterým ve své zemi čelili.

Yelena Leuchanka, bývalá basketbalistka WNBA z Běloruska, byla v říjnu na 15 dní zatčena poté, co pokojně protestovala proti úřadům. K 10 dnům vězení byla za protesty odsouzena i kapitánka běloruského národního ragbyového týmu Maria Shakuro.

Facebookový příspěvek kritizující Lukašenka přivedl olympijského kladiva Vadima Devjatovského do těžké situace. V září byl odvolán z čela atletické federace země.

Mezitím běloruská sedmibojařka Yana Maksimava, která startovala na olympijských hrách v letech 2008 a 2012, prohlásila, že se s manželem do Běloruska kvůli podmínkám v zemi nevrátí. Bohužel tam můžete přijít nejen o svobodu, ale i o život, napsal na Instagram sportovec, který je momentálně v Německu.

Sdílej Se Svými Přáteli: