Důležité sdělovat myšlenky, témata poctivě: Nadeem Khan o překladu z maráthštiny do angličtiny

Khan, jehož poslední práce na překladu Patilova Panipat, rozsáhlého klasika v maráthštině vydaného v roce 1988, řekl, že překládání do angličtiny z jakéhokoli indického jazyka je jako přesun do jiné kultury, protože idiomy, emocionální rámec a kulturní rezonance se mění s jazykem.

V roce 2018 přeložil Khan dva romány Dongare, vítěze Sahitya Akademi Yuva Puruskar, který je považován za avantgardního spisovatele v regionální literatuře. (Zdroj: Amazon.in | Designed by Gargi Singh)

Být věrný slovu a duchu původního díla a zároveň ho přimět anglického čtenáře je vždy výzva, říká spisovatel Nadeem Khan, který překládá díla slavných maráthských autorů, jako jsou Prabhakar Narayan a Vishwas Patil.

Khan, který naposledy pracoval na překladu Patil's Panipat , rozsáhlá maráthská klasika vydaná v roce 1988, uvedla, že překládat do angličtiny z jakéhokoli indického jazyka je jako přesunout se do jiné kultury, protože idiomy, emocionální rámec a kulturní rezonance se mění s jazykem.

Mým úkolem je pouze předat tyto myšlenky a témata v jiném jazyce s největší poctivostí a co nejatraktivněji, řekl Khan PTI v e-mailovém rozhovoru. Podle Khana používají autoři k popisu svých postav různé dialekty jazyka, ale transformovat něco, co zahrnuje slovní hříčku, je složité, jako v případě dalšího slavného maráthského spisovatele Avadhoota Dongareho.

Být věrný slovu a duchu původního díla a přesto ho přimět anglického čtenáře je vždy výzva. Ale mým štěstím bylo, že jsem vyrostl a četl skvělá díla překladatelů Tagore, Ismat Chughtai, Manto, Rajinder Singh Bedi, Vijay Tendulkar, a to mi pomohlo najít správnou strategii pro mou práci, řekl Khan.

V roce 2018 přeložil Khan dva romány Dongare, vítěze Sahitya Akademi Yuva Puruskar, který je v regionální literatuře považován za avantgardního spisovatele. Vyšly v jediné knize s názvem, Příběh zbytečnosti + Tři kontexty spisovatele. Při překladu Patil's Panipat 69letý profesor angličtiny v důchodu měl s autorem, který je zároveň jeho přítelem, vážný názor.

Jasně jsem viděl, proč to bylo u maráthských čtenářů tak velkým hitem, ale také jsem věděl, že doslovný překlad to mezi anglickými čtenáři nikam neposune. Román byl napínavým historickým vyprávěním, dobře prozkoumaným, ale přitahoval sebevědomí maráthských čtenářů. Mým úkolem tedy bylo zachovat všechny jeho epické kvality, jeho vzrušení, a přesto zajistit, aby se zaměřil na univerzální obdiv k integritě a odvaze, řekl Khan.

Khan řekl, že chce, aby kniha stála stranou jako originální historický thriller v angličtině a zároveň nesl vůni půdy, ve které se nachází. Při srovnání stylů maráthských spisovatelů, jako je pozdní Prabhakar Narayan alias Bhau Padhye, Patil a Dongare, Khan, který žije v Amravati, Maharashtra, řekl, že každý překlad přichází s jedinečným souborem výzev.

Textura jejich jazyka je velmi odlišná, jejich čtenářská obec je odlišná, jejich prameny a motivace jsou odlišné. S Padhyem jsem samozřejmě neměl možnost se s ním poradit, ale zjistil jsem, že jsem velmi spokojen s jeho filozofickou a literární orientací a měl jsem jiné potěšení nabízet ho anglickým čtenářům. Dongare si podle něj už ve světě regionální literatury udělal jméno.

Když jsem četl jeho romány, byl jsem si naprosto jistý, že musí být zpřístupněn širšímu náročnému čtenářstvu. Experimentoval s jazykem a se stylem vyprávění. Při jeho překladu jsem musel zachytit a promítnout kulturu, ve které jeho postavy působily, velmi často kulturu ulic Pune, a najít odpovídající rejstřík v angličtině. Bylo to docela náročné, a proto také velmi obohacující.

Khan řekl, že upraví původní text, aby byl čtenářsky přívětivější, ale pouze po konzultaci s původním autorem, protože oni mají poslední slovo. Nikdy si nedovolím zapomenout, že původní dílo je jejich, nápady jsou jejich, témata jsou jejich, poselství jsou jejich, ve skutečnosti je jejich reputace v sázce, je to jejich krk na bloku...Jejich naprostý souhlas s mým úsilí má prvořadý význam.

Sdílej Se Svými Přáteli: