Poslední dny mully Mohammada Omara: jak nová kniha popírá nároky USA

Autorka, nezávislá nizozemská novinářka Bette Dam, pracovala v letech 2009 až 2014 v Kábulu. Minulý měsíc vyšla v holandštině její biografie o Omarovi, Hledání nepřítele. V článku publikovaném v angličtině think-tankem jménem Zomia Dam shrnuje knihu.

Záběr z videa mully Omara pořízeného tajně BBC v roce 1996. Toto je jeden z možná pouze tří nebo čtyř dostupných obrázků bývalého emíra Talibanu.

Nová kniha tvrdí, že mulla Muhammad Omar, vůdce Talibanu hledaný Spojenými státy až do oznámení jeho smrti v roce 2015, se skrýval poblíž americké vojenské základny v Afghánistánu. Nárok (uvedený v různých publikacích včetně tento web Úterý) oponuje postoji USA během těchto let – v němž se Omar skrýval a zemřel v Pákistánu – a zdůrazňuje zjevné selhání amerických tajných služeb. Afghánské úřady v úterý tvrzení knihy odmítly. Důrazně odmítáme toto bludné tvrzení a vnímáme to jako snahu vytvořit a vybudovat identifikaci pro Taliban a jeho zahraniční podporovatele. Máme dostatek důkazů, které ukazují, že žil a zemřel v Pákistánu. Doba! tweetoval Haroon Chakhansuri, mluvčí afghánského prezidenta.

Pohled na to, jak kniha popisuje Omarovy poslední dny a jak se tento příběh srovnává s tehdejším americkým příběhem:

Americký příběh

Autorka, nezávislá nizozemská novinářka Bette Dam, pracovala v letech 2009 až 2014 v Kábulu. Minulý měsíc vyšla v holandštině její biografie o Omarovi, Hledání nepřítele. V článku publikovaném v angličtině think-tankem jménem Zomia Dam shrnuje knihu.

Dam popisující, jak USA vylíčily Omara jako teroristického strůjce pracujícího z Pákistánu, odkazuje na interní americký vojenský deník (zveřejněný WikiLeaks), který tvrdí, že Omar často rozděloval finanční prostředky postavám hnutí a pravidelně se setkával s Usámou bin Ládinem. Místo setkání se střídá mezi Kvétou a vesnicemi (NFDG) na hranici mezi Pákistánem a Afghánistánem, cituje deník. A v roce 2015, když Afghánistán oznámil, že Omar zemřel v nemocnici v Karáčí, pak ředitel CIA David Petraeus řekl, že USA věděly, že byl v Pákistánu.

Nic z toho ale není pravda, píše Dam ve shrnutí.

Takže, kde byl?

Omar zmizel z očí veřejnosti v roce 2001. Poté, píše Dam, Omar nikdy nevkročil do Pákistánu, místo toho se rozhodl ukrýt v samotném Afghánistánu. Osm let žil jen pár mil od hlavní americké předsunuté operační základny, kde byly ubytovány tisíce vojáků, píše Dam, která své informace čerpala od muže, který byl Omarovým bodyguardem od chvíle, kdy zmizel v Kandaháru až do své smrti v roce 2013. Abdul Jabbar Omari, muž s brýlemi a dlouhým šedým plnovousem, je od roku 2017 v ochranné vazbě; Dam s ním udělal rozhovor v prosinci 2018. Na základě toho a informací z jiných zdrojů Dam píše, že mulla Omar strávil zbytek života ve dvojici malých vesnic v odlehlé, hornaté provincii Zábul.

První úkryt

V prosinci 2001, měsíce po americké ofenzivě uvnitř Afghánistánu, předal Omar vedení Talibanu mullu Obaidullahovi. 7. prosince Omar údajně odešel z Kandaháru do Qalatu, hlavního města provincie Zábulu, 125 mil od města Kandahár. Jabbar Omari údajně řekl Dam, že mohl pomoci usadit mullu Omara do pohodlnějšího života v Pákistánu, ale Omar Pákistánu nedůvěřoval.

Říká se, že čtyři roky se Omar skrýval v domě Qalat Abdula Samada Ustaze, dlouholetého řidiče Jabbara Omariho. Hlinitý dům byl v docházkové vzdálenosti od areálu guvernéra Zábulu (Hamidulláha) Tokhiho, píše Dam. Dům je popsán jako hliněný komplex s velkým centrálním dvorem. Jednu stěnu lemovala řada místností, přičemž roh zabíral větší místnost ve tvaru L, kde pobýval mulla Omar. Do místnosti nebyly žádné zjevné dveře - místo toho byly tajné dveře, které vypadaly jako skříň vysoko na zdi.

V roce 2004 USA zřídily předsunutou operační základnu Lagman, pár minut chůze od úkrytu. V roce 2005 se Omar přestěhoval do nového úkrytu.

Druhá skrýš

Nový úkryt byl v okrese Siuray, asi 20 mil od Qalatu, domovu předků rodiny otce mully Omara a rodiště Jabbara Omariho a Abdula Ustaze. Podle informací, které Dam dal dohromady, Ustaz postavil Omarovi malou chatrč za větším hliněným domem na okraji vesnice V hliněném domě bydlela rodina a pouze dva bratři údajně znali totožnost muže žijícího v chatrči. Chatrč byla na řece a napojena na velké tunely používané k zavlažování.

Druhý, běžnější obrázek Omara byl pravděpodobně pořízen v roce 1992, mezi Omarovým časem jako členem mudžahedínů bojujících proti Sovětům a jeho založením Talibanu v Kandaháru v roce 1994.

Brzy po Omarově příjezdu do Siuray, píše Dam, Američané vybudovali předsunutou operační základnu Wolverine, asi tři míle od jeho nového domova. Sídlilo v něm asi 1000 amerických vojáků provádějících protipovstalecké operace pod hlavičkou operace Trvalá svoboda. Britská speciální letecká služba a US Navy Seals byly také někdy přítomny, píše Dam.

Zjištění, že Omar žil tak blízko vojenských základen, podle Dama potvrdili představitelé Tálibánu a Afghánistánu. Naznačuje to ohromující selhání amerických zpravodajských služeb a ještě více zpochybňuje americká tvrzení o afghánské válce.

Jeho smrt

S odvoláním na informace získané od Jabbara Omariho Dam píše, že mulla Omar onemocněl začátkem roku 2013, začal kašlat a zvracet a řekl Omarimu, že se neuzdraví. Omari údajně udělal polévku shurwa, jedno z jeho oblíbených jídel, ale už nemohl jíst. Dam píše, že Omari trval na získání lékaře a Ustaz nabídl, že Omara odveze do nemocnic v Pákistánu, ale mulla Omar odmítl. Zemřel 23. dubna 2013. 29. července 2015 afghánská vláda oznámila, že Omar v roce 2013 zemřel.

Jak byl aktivní?

Omar upoutal celosvětovou pozornost kvůli demolici soch Bamiyan Buddha ve své zemi v roce 2001 a poté kvůli tomu, že odmítl vydat Usámu bin Ládina po útocích z 11. září. Po jeho zmizení vypsaly USA na jeho hlavu odměnu 10 milionů dolarů a různé frakce Talibanu pokračovaly v boji v jeho jménu. Zdroje citované v Damově knize však naznačují, že se již dlouho nezapojoval do operací Talibanu.

Dam popisuje setkání v roce 2001, kdy Omar předal moc mullu Obaidullahovi. Omar podepsal dopis, v němž stálo, že Obaidullah povede hnutí a že to, co rozhodne, musí být dodrženo. Tím se fakticky zprostil rozhodnutí svých mužů, píše.

Jabbar Omari řekl Dam, že mulla Omar dodržel předání moci. Cituje Omariho, jak říká: Myslím, že si mulla Omar myslel: ‚Nyní mohu většinu práce nechat na nich‘. Ačkoli Omar nadále komunikoval s vedením Talibanu v Kvétě, téměř nezasahoval do operativního řízení Talibanu, cituje Dam Omariho. Dodává však, že je to těžké ověřit, protože většina vůdců Quetty už nežije.

Sdílej Se Svými Přáteli: