Vzestup duchovního: jak se Khadim Rizvi stal v Pákistánu tak vlivným?

Islamistický duchovní Khadim Rizvi zemřel v pátek. Jeho schopnost ovlivňovat vlády vyniká dokonce i v Pákistánu. Pohled na jeho meteorický vzestup a co dál s jeho pohybem.

Pákistánský tvrdě mluvící a nadávky chrlící islamistický duchovní Khadim Rizvi zemřel v pátek . Jeho raketový vzestup v pákistánské vojensky ovládané politické krajině a jeho moc srazit vlády na kolena, to vše v rozpětí méně než deseti let do jeho náhlé smrti, jsou jedinečné i podle měřítek toho, jak moc byla historie země utvářena radikální islám pod vlídným a umožňujícím pohled své armády.

Rizviho náhlá smrt vyvolal zmatek a spekulace o jeho příčině, ačkoli náznaky nasvědčují tomu, že se pravděpodobně jednalo o případCovid-19. Tehreek-e-Labbaik (TLP), jeho hnutí a později politická strana, se natolik rozrostlo a ukázalo se, že je užitečné tolikrát, že je nepravděpodobné, že by ho stálí pákistánští nositelé moci nechali uschnout.

Čím se odlišoval

Naprostá pouliční síla, které Rizvi velel, ho odlišovala od ostatních extremistů, kteří se v Pákistánu za poslední tři desetiletí prosadili. Nebyl to Deobandi jako Taliban, ani Ahle Hadees jako Hafiz Saeed z Lashkar-e-Toiba. Rizvi byl Barelvi. Většina Barelvisů je považována za střední, umírněné sunnitské muslimy. Polovina Pákistánu se identifikuje jako Barelvi, jehož praktikování islámu je protkané spíše súfistickými tradicemi převládajícími v jižní Asii než saúdským wahabismem, který vládne džihádistickým tanzeemům.

Ale Barelvis, stejně jako každá jiná sekta muslimů, má také silné názory na vnímané rouhání. Rizvi usměrnil běžnou víru mezi většinou Pákistánců, že rouhání nelze odpustit, vyzbrojil je pro své politické cíle a proměnil je v syrovou pouliční sílu. Nemusel se oddávat teroristickému násilí, přesto byl úspěšnější než kterákoli jiná extremistická skupina v prosazení se i těm u moci.

Přinejmenším donutil po sobě jdoucí vlády, aby zahynuly při myšlence na reformu drakonických zákonů o rouhání. A opakovaně byl schopen zasáhnout a podkopat civilní vlády.

Tímto způsobem byl protipólem k Saeedovi a dalším džihádistům, kteří byli mezinárodním společenstvím označeni za globální teroristy. Jejich práce byla tajná a přesahovala hranice. Na druhé straně Rizvi tam byl a využíval náboženství po celé zemi, aniž by vyvolal rozsáhlé násilí. Navíc neměl žádné spojení s militantními islamisty v Afghánistánu ani s IS či al-Káidou. A co je důležitější, byl to populista, který znal puls průměrného konzervativního sunnitského Pákistánce.

Khadim Hussain Rizvi gestikuluje svým příznivcům během předvolebního shromáždění před všeobecnými volbami v Karáčí v Pákistánu 1. července 2018. (Foto: Akhtar Soomro, File)

Ale stejně jako ostatní byl také přirozeným spojencem pákistánské armády, která používá náboženský extremismus pro svou vlastní agendu. Týden bezprostředně před svou smrtí svolával Khadim své stoupence k pochodu do Islámábádu na protest proti postoji francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ve prospěch svobody slova a karikatur proroka Mohameda. Ve svých projevech na protestech Rizvi také zahájil ostré útoky proti bývalému premiérovi Nawazi Sharifovi, který obvinil šéfa armády generála Qamar Javed Bajwa ze spiknutí s justicí, aby ho sesadil. Rizvi obvinil Sharifa, že pracuje na agendě outsiderů.

Nenechte si ujít Explained | Kdo byl Muhammad al-Masri, jaká byla jeho role v al-Káidě a kdo je nyní další na řadě

Vstát odnikud

Rizvi přišel doslova z čistého nebe. Jeho odrazovým můstkem byl v roce 2011 atentát na Salmana Tasíra, pákistánského politika, který byl tehdy guvernérem provincie Paňdžáb, jeho bodyguardem. Rizvi byl tehdy neznámým vládním duchovním v Láhauru. Ujal se případu Tasírova vraha Mumtaz Qadri a chválil ho za zabití muže, který vyšel na podporu Asie Bibi, vězněné křesťanky obviněné z rouhání. Vláda udělila Rizvimu několik varování kvůli jeho výrokům, než ho nakonec propustila. Poté se vrhl do kampaně na podporu zákonů o rouhání a za propuštění Qadriho. Vláda PPP tehdy zvažovala zrušení nebo reformu drakonických zákonů, ale musela to odložit.

Poté, co byl Qadri v únoru 2016 oběšen, Rizvi a jeho příznivci se vyrojili v Islámábádu a seděli na dharně v den jeho chelu, 40. den po smrti. Došlo k slzení a výtržnostem. Zemřeli tři lidé. Protestující požadovali uznání Mumtáze Qadriho jako mučedníka, přeměnu jeho cely ve věznici Adiala na místo národního dědictví, popravu Aasia Bibi, odstranění Ahmadisů a dalších nemuslimů z klíčových funkcí a ujištění, že rouhání zákony by nebyly rozmělněny. Protesty se konaly pod hlavičkou Tehreek-e-Labaik Ya Rasoolullah (TLYRA).

Široce šířené video Rizviho, jak pláče na pohřbu a dává svůj turban k nohám Qadriho za to, že ho nedokázal zachránit, upevnilo jeho vedení v hnutí, jehož deklarovaným cílem bylo chránit zákony o rouhání. Odešel z Islámábádu s varováním Šarífovi, že se vrátí, což učinil v listopadu 2017, kdy se on a tisíce jeho stoupenců posadili na hlavní silnici mezi Islámábádem a Rávalpindí, čímž na téměř měsíc ochromil život v obou městech.

Spouštěcím mechanismem protestu byl pokus o reformu volebních zákonů, o nichž Rizvi tvrdil, že jejich cílem bylo rozmělnit ustanovení proti Ahmadi. Nakonec pákistánská armáda, která odmítla použít sílu k vystěhování demonstrantů, zprostředkovala dohodu, která byla ve skutečnosti úplnou kapitulací vlády. Nejenže byla novela odvolána, ale po omluvě podal demisi i ministr práva. Vyšší vojenský důstojník byl viděn, jak rozděloval peníze demonstrantům, což bylo vysvětleno jako peníze na jízdenky na cestu domů. Sledujte Express Explained na telegramu

Khadim Hussein Rizvi vede protifrancouzské shromáždění v Karáčí v Pákistánu. (Foto AP: Fared Khan, File)

Když TLP napadla všeobecné volby v roce 2018, postavila se jako strážce Hurmat-e-Rasool (čest proroka Mohameda) a strážce zákonů o rouhání. Získala 4,21 % hlasů v celé zemi a stala se pátou největší stranou, lepší než výkon strany šéfa LeT Hafize Saeeda. Získala také tři křesla v provinčním shromáždění Sindh.

Poté TLP prováděla pravidelné protesty, které v listopadu 2018 paralyzovaly vládu obrovským jednáním v Islámábádu požadujícím popravu Aasia Bibi poté, co byla zproštěna viny Nejvyšším soudem. Vláda podepsala dohodu s TLP, že jí nebude dovoleno opustit zemi, jak se věřilo, že to udělá po zproštění viny.

Co teď

Po Rizviho smrti byl jeho syn Saad Rizvi jmenován šéfem TLP. Lídři dalších stran, jako je sunnitský Tehreek Pákistán nebo Jamiat Ulema e Pakistan, pravděpodobně také uvidí příležitost – buď oživit vlastní oblečení, aby se svezli na současné vlně Barelviho náboženského extremismu a politického aktivismu, nebo zkusit a převzít vedení hnutí, které Rizvi zanechal. V každém případě budou potřebovat mocné dobrodince.

Také ve Vysvětleno | Proč je Paňdžábův nárok na Čandígarh silnější než Harjána

Sdílej Se Svými Přáteli: