Vysvětleno: Mohl by Taliban vytvořit alianci s mexickými drogovými kartely?

Jak Tálibán převezme kontrolu nad Afghánistánem, ještě více přitvrdí v pěstování opiového máku. To zase bude mít dopad na globální obchod s drogami a zejména na mocné mexické kartely.

Vojáci americké armády procházejí makovým polem poblíž vesnice Zangabad v roce 2009. Zhruba 95 procent světového opiového máku se pěstuje v Afghánistánu, Mexiku a Myanmaru, se vší nelegální výrobou a obchodováním s heroinem a jinými opiáty, které to obnáší. (Zdroj: The New York Times)

Afghánistán a Mexiko se mohou na mapě světa jevit jako vzdálené a oddělují je také velké historické, sociologické a náboženské rozdíly. Taliban a mexické kartely ale spojuje fakt, že jsou oba finančně závislí na obchodu s drogami a k ​​rozšíření své politické moci a kontroly nad územím používají extrémní násilí. Před červnovými volbami v Mexiku bylo mnoho kandidátů ohroženo a zabito kartely, které podporovaly jiné kandidáty a kupovaly si hlasy otevřeněji než kdy předtím.

V roce 2009 již renomovaní odborníci předložili Kongresu USA důkazy o globálním nebezpečí, které představují kartely Talibanu a Mexika jakožto nadnárodní organizace obchodující s drogami na slyšení v Kongresu USA, přičemž poukázali na nebezpečné podobnosti, které od té doby jen přibývají.

Afghánistán, Mexiko a Myanmar kontrolují 95 %

Zhruba 95 procent světového opiového máku se pěstuje v Afghánistánu, Mexiku a Myanmaru, včetně veškeré nelegální výroby a obchodu s heroinem a jinými opiáty, které to obnáší. V Mexiku jsou za to zodpovědné drogové kartely, které mají podporu vládních úředníků. V Afghánistánu jsou podle dokumentů USA a OSN producenti v přímém kontaktu s Talibanem. Byli také spoluviníky s vládou – včetně té, kterou podporuje USA. Odborníci na slyšení amerického Kongresu v roce 2009 odhadli, že 50 % HDP Afghánistánu v tomto roce pocházelo z výnosů z nelegálního obchodu s drogami.

Taliban měl vždy nejednoznačný postoj: konzumace opiátů je zakázána, ale pěstování a prodej opiového máku nikoli. Podle zprávy amerického ministerstva zahraničí zveřejněné začátkem tohoto roku se většina produkce opia v Afghánistánu odehrávala v oblastech, které již byly pod kontrolou Talibanu nebo alespoň pod jeho vlivem. Uvedlo, že Taliban má z obchodu značné příjmy, přičemž poukázal na to, že tento konflikt podnítil konflikt, podkopal právní stát, podpořil korupci a přispěl také ke zneužívání drog v zemi.

Zpráva OSN zveřejněná v dubnu tato zjištění potvrdila a nastínila přímou souvislost mezi Talibanem a pěstováním opiového máku. Uvedla, že celková plocha, na které se v Afghánistánu pěstuje opiový mák, se mezi lety 2019 a 2020 zvýšila ze 163 000 na 224 000 hektarů (402 780 na 553 500 akrů). Kromě toho, ačkoli bylo v roce 2019 vymýceno 21 hektarů, v roce 2020 nebyl žádný.

Mohli by soupeři spolupracovat?

Mezinárodní obchod s narkotiky zplodil v Mexiku řadu kartelů. Kartel Sinaloa je v současné době nejrychleji rostoucím kartelem a kontroluje půdu, kde je pěstování máku nejvýnosnější. Je tak potenciálním soupeřem pro Taliban. Ale skutečnost, že kartel a islamistická skupina obsluhují různé trhy, znamená, že by se ve skutečnosti mohly vzájemně doplňovat.

Podle US Drug Enforcement Administration (DEA) má kartel Sinoloa téměř monopol na americký trh s heroinem. Pentagon věří, že je přítomen v 60 procentech zemí světa od EU a západoafrických států po Indii, Čínu a Rusko – ve všech zemích, kde se také prodávají drogy z Afghánistánu. V tuto chvíli mexický kartel většinou reaguje na poptávku po jihoamerickém kokainu a syntetických drogách. Nebylo by to ale poprvé, kdy se organizace, které si vlastně konkurují, spojily, aby zvýšily své zisky a politický vliv.

Přeloženo z německé adaptace španělského textu mexické novinářky a spisovatelky Anabel Hernandez, která od té doby, co jí ve své domovské zemi vyhrožují, žije v Evropě. V roce 2019 vyhrála DW Freedom of Speech Award.

Zpravodaj| Kliknutím dostanete do své doručené pošty nejlepší vysvětlivky dne

Sdílej Se Svými Přáteli: