Vysvětleno: Pád Berlínské zdi a jak to ovlivnilo geopolitiku
V roce 1961 byly uzavřeny hranice mezi východním a západním Německem a rozdělení stálo obyčejné lidi jejich domovy, rodiny, zaměstnání a nenávratně změnilo jejich životy, čímž vznikly dva samostatné národy postavené na odlišných sociálně-politických a ekonomických ideologiích, oddělené bloky betonu. které byly dohromady dlouhé 140 km.
Po pádu Berlínské zdi, desetiletí odloučení a nesouladu socioekonomického rozvoje, vynesly do popředí několik rozdílů mezi východním a západním Berlínem. Berlínská zeď byla betonová bariéra, která protínala a rozdělovala město Berlín v letech 1961 až 1989 a byla postavena po druhé světové válce. Poté, co byla zeď v roce 1989 zcela rozebrána, vedla nejen ke znovusjednocení rozděleného Německa a jeho lidu, ale stala se také symbolem pádu „železné opony“, která během studené války rozdělovala východní blok od západní Evropy. .
Proč byla postavena Berlínská zeď?
Po porážce Německa ve válce spojenecké mocnosti – USA, Velká Británie, Francie a Sovětský svaz – převzaly kontrolu nad teritoriálními hranicemi Německa a rozdělily je do čtyř zón spravovaných každou spojeneckou mocností. Tomuto rozdělení bylo podrobeno i hlavní město Berlín, přestože město spadalo převážně do zóny kontrolované Sovětským svazem.
Na obrázcích | Fotografie před a po ukazují rozdělení města během studené války
Dva roky poté, co spojenecké mocnosti získaly kontrolu nad Německem, vznikly mezi spojeneckými mocnostmi a Sovětským svazem politické rozpory kvůli několika sociálně-politickým aspektům, které měly určit budoucnost Německa. Nejspornějším ze všech však byl návrh na rozšíření Marshallova plánu, plánu rekonstrukce podepsaného tehdejším americkým prezidentem Harrym Trumanem v roce 1948, aby byla poskytnuta ekonomická pomoc západní Evropě pro úsilí o obnovu po druhé světové válce.
Číst | Vysvětleno: Co číst ve velikosti ozónové díry
Sovětský svaz za Josifa Stalina tento plán neschválil, protože návrh nebyl v souladu se Stalinovou vizí sjednoceného komunistického Německa ve východním bloku. Berlínská blokáda v roce 1948 připravila půdu pro zahájení výstavby Berlínské zdi a v roce 1949 Sovětský svaz vyhlásil existenci Německé demokratické republiky, známé také jako Východní Německo.
V roce 1961 byly uzavřeny hranice mezi východním a západním Německem a rozdělení stálo obyčejné lidi jejich domovy, rodiny, zaměstnání a nenávratně změnilo jejich životy, čímž vznikly dva samostatné národy postavené na odlišných sociálně-politických a ekonomických ideologiích, oddělené bloky betonu. které byly dohromady dlouhé 140 km. Padnutí Berlínské zdi by trvalo téměř tři desetiletí.
Proč padla Berlínská zeď?
Občanské nepokoje ve východním a západním Německu vyvíjely tlak na administrativu východního Německa, aby uvolnila některá cestovní omezení. Günter Schabowski, politický vůdce ve východním Německu, byl pověřen úkolem oznámit uvolnění cestovních omezení, ale nedostal úplné informace o tom, kdy vstoupí v platnost nová cestovní nařízení. Na tiskové konferenci 9. listopadu, kdy byl Schabowski dotázán, kdy budou nové předpisy uvedeny v platnost, uvedl, že s okamžitou platností. Východní Němci, kteří poslouchali živé zpravodajství, se houfně hnali ke kontrolním stanovištím u Berlínské zdi a hledali vstup. Ozbrojení strážci na kontrolních stanovištích nedostali pokyny, jak se vypořádat s davy, a strážci kontrolních stanovišť v přesile začali dovolovat lidem přecházet bez výraznějších kontrol. Na Berlínskou zeď začaly stoupat davy a atmosféra se úplně změnila. Byl to den, kdy byla stržena Berlínská zeď.
Jaké byly globální důsledky pádu Berlínské zdi?
Po pádu Berlínské zdi, desetiletí odloučení a nesouladu socioekonomického rozvoje, vynesly do popředí několik rozdílů mezi východním a západním Berlínem. Východní Evropa se dramaticky změnila s politickými změnami vyžadujícími přehodnocení aliancí v Evropě. Tyto změny vyústily v Maastrichtskou smlouvu z roku 1992, která vedla k vytvoření Evropské unie v roce 1993.
Po skončení druhé světové války a korejské války se východní Asie a jihovýchodní Asie pomalu začaly vynořovat z válečného pustošení a spoléhaly na to, co zbylo z koloniální infrastruktury a postkoloniální ekonomické pomoci. Mnozí spoléhali na ekonomickou podporu Číny při budování vlastních ekonomik v průběhu příštího desetiletí. Z národů v regionu se Hongkong, Singapur, Tchaj-wan a Jižní Korea staly známými jako ‚asijští tygři‘ a staly se vzorem dobré správy věcí veřejných a rozvoje a zázračných ekonomik. Jejich socioekonomické modely rozvoje byly tak robustní, že tyto země vyvázly z asijské finanční krize v roce 1997 relativně bez újmy.
Po rozpadu Sovětského svazu byla Čína svědkem nebývalého nárůstu významu nejen v regionu, ale i ve světovém politickém uspořádání. Rozpad Sovětského svazu zasáhl i Kubu a její ekonomiku, která byla závislá na finančních dotacích z Moskvy. USA však nemohly využít této události ke změně režimu na Kubě, a to především proto, že Venezuela pod Hugo Chávezem zasáhla, aby nahradila Sovětský svaz.
Pád Berlínské zdi se také shodoval se stažením Ruska z Afghánistánu. Navzdory přání afghánského prezidenta Mohammada Najibullaha podporovaného Sověty se sovětská vojska začala ze země stahovat. Mudžahedíni zahájili ofenzivu proti afghánské armádě s větší vervou s vědomím, že armáda již nemá podporu Sovětů. Občanské nepokoje a válka v zemi pokračovaly s pádem vlády Nadžíbulláha v roce 1992 a pokračovaly až do nástupu Talibanu k moci v roce 1996 a přinesly ještě více válek a nepokojů v Afghánistánu.
Sdílej Se Svými Přáteli:
