Jednoduše řečeno: V kanadské omluvě Justina Trudeaua za Komagata Maru, pokus zacelit stoletou jizvu

Kanadští sikhové již dlouho požadují formální omluvu v kanadském parlamentu za incident Komagata Maru.

Obrázek převzatý z Wikipedie ukazuje pandžábské migranty na palubě Komagata Maru ve Vancouveru v roce 1914.

Co je to incident Komagata Maru?

Před více než stoletím, 23. května 1914, vplul nákladní parník jménem Komagata Maru do Burrard Inlet v Britské Kolumbii v Kanadě, na kterém se nachází přístav Vancouver. Plavidlo vlastnila japonská společnost a pronajal si jej obchodník se sídlem v Singapuru jménem Gurdit Singh. Bylo na něm 376 pasažérů z Paňdžábu – 340 sikhů, 24 muslimů a 12 hinduistů, kteří se nalodili v dávkách při vyplutí lodi z Hongkongu 4. dubna téhož roku a následně ze Šanghaje a Jokohamy.

Úřady ve Vancouveru však odmítly umožnit cestujícím vystoupit. Dva měsíce probíhala vzrušená jednání mezi cestujícími a kanadskými imigračními úředníky, během nichž cestující snášeli extrémní strádání a téměř hladověli. Jsme ve velkém zklamání a mizerných podmínkách. Na palubě je pět dětí a dvě ženy, které se kvůli nedostatku vody a jídla zcela nemohou pohybovat, napsali cestující Vancouver Daily News Advertiser.

23. července byla Komagata Maru konečně odmítnuta a všichni kromě 24 cestujících, kterým bylo povoleno vstoupit do Kanady, byli stále na palubě. Loď se vrátila do Indie a 27. září zakotvila v Budge Budge na Hooghly poblíž Kalkaty. Britská vláda považovala jejich cestu do Kanady za revoluční a pobuřující a po potyčce s cestujícími policie zastřelila 19 jim. Mnoho dalších bylo uvězněno.

[související příspěvek]

Proč indiáni nebyli vpuštěni dovnitř?

Počátkem 20. století nebylo neobvyklé, že Indové cestovali a usazovali se v zahraničí, a zejména Pandžábština si vyvinula schopnost financovat své cesty. Kolem roku 1910 se velké množství Paňdžábů usadilo v Kanadě – a když se snažili přimět příbuzné, aby se k nim připojili, kanadská vláda přišla s vylučovacími zákony, aby omezila imigraci z Asie. Podle nařízení o nepřetržitém cestování byl přistěhovalcům, kteří nedorazili do Kanady nepřetržitou a nepřetržitou cestou ze svých rodných zemí, odepřen vstup. A i když zákony nikdy výslovně neomezovaly vstup Indů, prakticky znemožnily Indům emigrovat, protože z Indie do daleké Kanady tehdy neexistovala žádná přímá cesta. (Komagata Maru dorazila z Hongkongu.)

Proč ale Kanaďané chtěli držet Indy (a další Asiaty) mimo?

Rasové předsudky byly vždy faktorem, který byl dále rozdmýchán rostoucí konkurencí o pracovní místa v důsledku rozsáhlé asijské migrace. Vancouver zažil rozsáhlé protijaponské nepokoje v roce 1907.

Ale důležitějším – a historicky relevantním – důvodem pro zadržování migrantů byl rychlý růst revolučního nacionalismu mezi Indy, kteří se usadili v Kanadě a Spojených státech. Ve 20. století se mezi Indy v zámoří rozšířilo politické vědomí a myšlenka azaadi z britské nadvlády. Britská koruna nechtěla, aby se tento pocit revoluce rozšířil na více Indů, řekl profesor Harish Puri, bývalý profesor politologie z Guru Nanak Dev University, Amritsar, který na tomto tématu intenzivně pracoval.

V roce 1913 Lala Hardayal, Baba Sohan Singh Bhakna, Maulana Barkatullah a několik dalších pandžábských indiánů v USA a Kanadě vytvořili Ghadarskou stranu, aby bojovali proti Raj ze zámoří. Houba revolucionářů, The Ghadar – doslova „Revolta“ – se popsala jako Angrezi Raj Ka Dushman. V měsících předcházejících první světové válce (která vypukla v Evropě v červenci 1914, dny poté, co byla Komagata Maru poslána zpět), Ghadarská strana plánovala ovlivnit Sikhy zaměstnané v britské armádě, aby způsobili zmatek pro korunu. Koruna si byla těchto plánů vědoma a snažila se ze všech sil omezit pohyb Pandžábců, řekl profesor Puri.

Jak pomůže omluva premiéra Justina Trudeaua?

V pondělí premiér oznámil, že se za incident Komagata Maru formálně omluví v Dolní sněmovně.

Jako národ bychom nikdy neměli zapomínat na předsudky, které komunita Sikhů utrpěla z rukou tehdejší kanadské vlády. Neměli bychom – a nebudeme, řekl. Omluva učiněná v Dolní sněmovně nesmaže bolest a utrpení těch, kteří tuto ostudnou zkušenost prožili. Ale omluva není jen vhodná akce, která je třeba podniknout, je to správná akce, kterou je třeba podniknout, a sněmovna je vhodným místem, kde k ní dojít.

Kanada má velkou populaci pandžábských a sikhských přistěhovalců, kteří nyní tvoří silnou a úspěšnou část kanadské společnosti. V Trudeauově kabinetu jsou čtyři Sikhové a předseda vlády vtipkoval, že má ve vládě více Sikhů než vláda Narendry Modiho.

Jizvy Komagata Maru však zůstávají zakořeněné v historickém povědomí komunity i po 102 letech a opakovaně žádají kanadské vlády, aby uznaly a omluvily se. Trudeauovo gesto bylo proto všeobecně vítáno.

Pandžábská komunita v Kanadě je velmi šťastná a úspěšná a tvoří dominantní část voličů. Politické strany v Kanadě si uvědomují, že potřebují podporu Indů, kteří se tam usadili, řekl profesor Puri.

Sdílej Se Svými Přáteli: