Indie a Japonsko navrhují v boji proti OBOR asijsko-africký mořský koridor

Obě vlády doufají, že projekt bude levnější variantou a bude mít menší uhlíkovou stopu ve srovnání s čínskou iniciativou One Belt, One Road (OBOR).

Premiér Narendra Modi zdraví delegáty během inaugurační funkce 52. výročního zasedání Africké rozvojové banky v Gandhinagaru v Gudžarátu. soubor PTI

Premiér Narendra Modi se rozhodl vybudovat asijsko-africký růstový koridor (AAGC) s podporou Japonska a minulé úterý 23. května promluvil na výroční valné hromadě Africké rozvojové banky (AfDB) v hlavním městě Gudžarátu Gandhinagaru.

Následující den indická i japonská vláda představily vizi projektu, který má z velké části podpořit růst a investice v Africe omezením stále rostoucí přítomnosti Číňanů na kontinentu. Očekává se, že konkrétnější podrobnosti o tomto koridoru se objeví, až se premiér Modi a jeho japonský protějšek Šinzó Abe sejdou koncem tohoto roku.

Co je asijsko-africký růstový koridor (AAGC)? Jak Japonsko a Indie přispějí k projektu?
AAGC je pokusem vytvořit svobodnou a otevřenou indicko-pacifickou oblast znovuobjevením starověkých námořních cest a vytvořením nových námořních koridorů, které spojí africký kontinent s Indií a zeměmi jižní Asie a jihovýchodní Asie. Účastníci projektu doufají, že námořní koridory budou levné a budou mít menší uhlíkovou stopu ve srovnání s pozemním koridorem. Například v rámci AAGC existuje plán na propojení přístavů v Jamnagaru (Gudžarát) s Džibutskem v Edenském zálivu. Podobně budou přístavy Mombasa a Zanzibar propojeny s přístavy poblíž Madurai; Kalkata bude spojena s přístavem Sittwe v Myanmaru. Indie vyvíjí přístavy v rámci programu Sagarmala speciálně pro tento účel. Kromě rozvoje námořních koridorů navrhuje AAGC také vybudovat silnou institucionální, průmyslovou a dopravní infrastrukturu v pólech růstu mezi zeměmi v Asii a Africe. Záměrem je umožnit ekonomikám v Asii a Africe další integraci a kolektivní vznik jako globálně konkurenceschopný ekonomický blok.

Příspěvkem Japonska k projektu bude jeho nejmodernější technologie a schopnost vybudovat kvalitní infrastrukturu, zatímco Indie přinese své odborné znalosti práce v Africe. Očekává se, že soukromý sektor obou zemí bude hrát velkou roli tím, že se spojí, aby vytvořil společné podniky a konsorcia, aby převzal infrastrukturní, energetické nebo agrobyznys projekty v Africe.

Kde se zrodila myšlenka AAGC?
Návrh na AAGC byl poprvé zmíněn ve společném prohlášení, které vydali premiéři Modi a Shinzo Abe v listopadu 2016. Prohlášení zahrnovalo jejich záměr spolupracovat a spolupracovat s dalšími zeměmi na podpoře rozvoje průmyslových koridorů a sítí v Asii a Africe.

Co je dokument vize AAGC? Které instituce stály za jeho vznikem?
30stránková brožura, dokument vize AAGC, byla představena indickými a japonskými vládními úředníky na výroční valné hromadě Africké rozvojové banky (AfDB), která se konala v Gandhinagaru 24. května. Je to jen široký rámec pro vytvoření projektu. V první fázi se koridor pokouší propojit Afriku s Indií a zeměmi v jižní Asii včetně Bangladéše, Myanmaru, Kambodže a Laosu, říkají úředníci.

Po setkání Modi-Abe v listopadu 2016 byla práce na vytvoření dokumentu vize pro AAGC svěřena třem think-tankům: Výzkumnému a informačnímu systému pro rozvojové země (RIS, New Delhi-based Research and Information System for Developing Countries), napojenému na ministerstvo zahraničních věcí ; jakartská ERIA (Economic Research Institute for ASEAN and Eastern Asia) a japonská výzkumná organizace IDE-JETRO (Institut of Developing Economies-Japan External Trade Organisation).

K podrobným konzultacím v Jakartě 21. dubna 2017 v sídle ERIA byly kromě tria pozvány také výzkumné instituce a jednotlivci z Afriky.

Které další země byly konzultovány pro růstový koridor Asie a Afriky? Byla Čína součástí procesu?
Kromě Indie a Japonska vyslaly své zástupce do konzultačního procesu Jihoafrická republika, Mosambik, Indonésie, Singapur a Austrálie. Anita Prakash, generální ředitelka ERIA, na dotaz o Číně řekla, že její organizace zastupuje region ASEAN a šest dalších zemí včetně Číny. Navíc dodala, že ERIA má na tomto projektu také čínské učence, kteří pro ni pracují.

Je AAGC protipólem OBOR?
Na rozdíl od OBOR, který zahrnuje rozvoj pozemního koridoru, AAGC bude v podstatě námořní koridor spojující Afriku s Indií a dalšími zeměmi jihovýchodní Asie a Oceánie. Představuje se jako samostatná iniciativa vycházející z konzultačního procesu, který by byl ziskový a výnosný, na rozdíl od vládou financovaného modelu projektu OBOR (One Belt One Road). Za prvé, děláme tento proces více konzultativní, protože to byla jedna z námitek, se kterou Indie přišla, když byl představen OBOR. Zadruhé, ústřední postavení lidí v Africe je třeba postavit do popředí, spíše než přehnaně klást důraz na samotné obchodní a hospodářské vztahy. Za třetí, schopnost Japonska poskytovat kvalitní infrastrukturu bude hrát hlavní roli při rozvoji tohoto koridoru, říká profesor Sachin Chaturvedi, generální ředitel IRS.

Proč je Afrika lukrativní? Jakou přítomnost mají Číňané na celém kontinentu?
V roce 2015 bylo pět nejrychleji rostoucích ekonomik Afriky nebohatých na zdroje, přičemž Etiopie, Pobřeží slonoviny a Rwanda vedly s mírou růstu HDP 10,2 procenta, 8,8 procenta a 7,1 procenta. Podobně v roce 2016 země jako Senegal dosáhly tempa růstu 7,5 procenta, zatímco Etiopie (8 procent), Keňa (6,5 procenta) a Tanzanie (7 procent) zaznamenaly působivý růst.

Čínský vliv na africkou ekonomiku lze změřit z Afrického ekonomického výhledu z roku 2017, který byl zveřejněn na summitu AfDB, který ukázal, že země je stále hlavním spotřebitelem afrického zboží a představuje 27 procent celkového celosvětového exportu Afriky. Čína je také lídrem v investicích na zelené louce v Africe; v letech 2015-16 země investovala neuvěřitelných 38,4 miliardy USD (24 procent celkových investic na zelené louce). Pro srovnání, Indie ve stejném roce investovala pouze 2,2 miliardy USD (1,3 procenta celkových investic na zelené louce) do 64 projektů na zelené louce. Japonské investice jsou v současnosti mizivé.

Jaká byla počáteční reakce afrických národů na vizi dokumentu AAGC?
Africká rozvojová banka uvítala dokument o vizi AAGC. Obchodní koridory mezi Afrikou a Asií vždy existovaly, a když se o tom premiér Modi zmínil, v AFDB to vítáme. Je to důležité, protože infrastruktura je nákladná a nemůžete mít infrastrukturu všude. Musí existovat konkrétní zóny, kde musíte vybudovat infrastrukturu. Již pracujeme na růstových koridorech v Africe, řekl prezident AfDB Akinwumi Adesina.

Jaká je cesta vpřed pro AAGC?
Budou provedeny další studie s cílem uvést aktuální požadavky a výzvy ekonomického, sociokulturního a politického partnerství týkajícího se AAGC. Odhalí stávající výzvy a překážky tohoto projektu. Vysvětlí také aspekty spolupráce v oblasti udržitelného růstu a rozvoje výměny osvědčených postupů. Na základě všech těchto aspektů budoucí studie AAGC poskytnou doporučení vládám Indie a Japonska a vládám v Africe, jižní Asii, jihovýchodní Asii, východní Asii a Oceánii, jak prohloubit toto partnerství.

Objeví se AAGC v indo-japonských rozhovorech v dohledné době?
Další podrobnosti o tom, jak postupovat při budování koridoru AAGC, budou předloženy buď, když se premiér Narendra Modi setká s Abem na okraj schůzky G20 v Hamburku (Německo) v červenci, nebo až Indie v září hostí japonského premiéra, říkají úředníci.

Sdílej Se Svými Přáteli: