Preambule: Co říká a co to znamená pro Indii a její ústavu?
Ideály preambule indické ústavy byly stanoveny rezolucí Džaváharlál Nehrú o cílech, přijatou Ústavodárným shromážděním 22. ledna 1947.

Ve středu vláda vedená Uddhavem Thackerayem v Maháráštře nařídila venkovským místním orgánům, aby uspořádaly společné čtení Preambule k ústavě před ceremoniemi vztyčování vlajky, počínaje 26. lednem.
O den dříve bylo pro studenty škol v celém státě povinné číst preambuli během ranního shromáždění.
Rozhodnutí přišla v době, kdy propukly protesty proti The Zákon o státním občanství (novela). a Národní registr občanů po celém státě.
Co je to preambule a jaká je historie preambule indické ústavy?
Preambule je úvodní prohlášení v dokumentu, které vysvětluje filozofii a cíle dokumentu. V ústavě představuje záměr svých tvůrců, historii jejího vytvoření a základní hodnoty a principy národa.
Ideály preambule indické ústavy byly stanoveny rezolucí Džaváharlál Nehrú o cílech, přijatou Ústavodárným shromážděním 22. ledna 1947.
Ačkoli není vymahatelná u soudu, preambule uvádí předměty ústavy a funguje jako pomůcka při výkladu článků, když je jazyk shledán nejednoznačným.
Preambule zní:
MY, LIDÉ INDIE, kteří jsme se slavnostně rozhodli ustanovit Indii ve Svrchovanou socialistickou SEKULÁRNÍ DEMOKRATICKOU REPUBLIKU a zajistit všem jejím občanům:

SPRAVEDLNOST, sociální, ekonomická a politická;
SVOBODA myšlení, vyjadřování, přesvědčení, víry a uctívání;
ROVNOST postavení a příležitostí;
a propagovat mezi nimi všechny
BRATSTVÍ zajišťující důstojnost jednotlivce a jednotu a integritu národa;
NA NAŠEM USTAVUJÍCÍM SHROMÁŽDĚNÍ dne dvacátého šestého listopadu 1949 TÍMTO PŘIJÍMEJTE, PŘIJÍMÁTE A DAJEME SI TUTO ÚSTAVU.
Co znamenají klíčová slova v preambuli?
Slova, My, lid Indie... naznačují konečnou suverenitu lidu Indie. Suverenita znamená nezávislou autoritu státu, která nepodléhá kontrole žádného jiného státu nebo vnější moci.
Text prohlašuje Indii za republiku – naznačuje vládu lidu a pro lid.
Jako cíl uvádí sociální, ekonomickou a politickou spravedlnost.
Nehru v roce 1956 řekl, že o demokracii se v minulosti mluvilo především jako o politické demokracii, kterou zhruba reprezentuje každý člověk, který má hlas. Ale hlasování samo o sobě moc nepředstavuje pro člověka, který je na dně a mimo, pro člověka, řekněme, hladovějícího a hladového. Politická demokracie sama o sobě nestačí, kromě toho, že může být použita k získání postupně rostoucí míry ekonomické demokracie, rovnosti a šíření dobrých věcí pro ostatní a odstraňování hrubých nerovností.
Svoboda, rovnost a bratrství se také staly ideály.
Dr. B. R. Ambedkar ve svém závěrečném projevu v Ústavodárném shromáždění řekl: Politická demokracie nemůže přetrvat, pokud jejím základem není sociální demokracie. Co znamená demokracie? Znamená to způsob života, který uznává svobodu, rovnost a bratrství, které nelze považovat za oddělené položky v trojici. Tvoří jednotu trojice v tom smyslu, že rozvést jeden od druhého znamená zmařit samotný účel demokracie. Svobodu nelze oddělit od rovnosti, nelze oddělit rovnost od svobody. Ani svobodu a rovnost nelze oddělit od bratrství.
42. dodatek ústavy, přijatý v roce 1976, nahradil slova suverénní demokratická republika na suverénní socialistickou sekulární demokratickou republiku. Změnila také jednotu národa na jednotu a celistvost národa.
Co říkají preambule ostatních světových ústav?
SPOJENÉ STÁTY (přijato 1787)
My, lid Spojených států, abychom vytvořili dokonalejší Unii, nastolili spravedlnost, zajistili domácí klid, zajistili společnou obranu, prosazovali všeobecné blaho a zajistili požehnání svobody sobě a našemu potomstvu, nařizujeme a vytvořit tuto ústavu pro Spojené státy americké.
IRSKO (1937)
Ve jménu Nejsvětější Trojice, od níž je veškerá autorita a jíž musí být směřováno jako náš konečný cíl všechny činy lidí i států,
My, lidé z Éire,
Pokorně uznáváme všechny své závazky vůči našemu Božskému Pánu, Ježíši Kristu, který podporoval naše otce ve staletích zkoušek,
S vděčností vzpomínáme na jejich hrdinský a neutuchající boj za znovuzískání právoplatné nezávislosti našeho národa,
A usilovat o prosazování obecného dobra s náležitým zachováváním obezřetnosti, spravedlnosti a lásky, aby byla zajištěna důstojnost a svoboda jednotlivce, dosažen skutečný společenský řád, obnovena jednota naší země a nastolena shoda s ostatními národy,
Tímto přijměte, uzákoněte a dejte si tuto ústavu.
JAPONSKO (1947)
My, Japonci, jednající prostřednictvím svých řádně zvolených zástupců v Národním sněmu, jsme se rozhodli, že pro sebe a naše potomstvo zajistíme plody mírové spolupráce se všemi národy a požehnání svobody v této zemi, a rozhodli jsme se, že už nikdy nebude jsme zasaženi hrůzami války prostřednictvím působení vlády, prohlašujeme, že suverénní moc sídlí v lidu, a pevně ustanovujeme tuto ústavu. Vláda je posvátná důvěra lidu, jejíž autorita se odvozuje od lidu, jejíž pravomoci vykonávají zástupci lidu a z jejíchž výhod se lidé těší. Toto je univerzální princip lidstva, na kterém je založena tato Ústava. Odmítáme a odvoláváme všechny ústavy, zákony, nařízení a předpisy, které jsou v rozporu s tímto ustanovením.
My, Japonci, toužíme po míru navždy a jsme si hluboce vědomi vysokých ideálů ovládajících lidské vztahy a rozhodli jsme se zachovat naši bezpečnost a existenci, důvěřujíce ve spravedlnost a víru mírumilovných národů světa. Přejeme si zaujmout čestné místo v mezinárodní společnosti usilující o zachování míru a vyhnání tyranie a otroctví, útlaku a nesnášenlivosti navždy ze Země. Uznáváme, že všechny národy světa mají právo žít v míru, bez strachu a nouze.

Věříme, že žádný národ není odpovědný sám za sebe, ale že zákony politické morálky jsou univerzální; a že poslušnost těchto zákonů je povinností všech národů, které si udrží svou vlastní suverenitu a ospravedlní svůj suverénní vztah s jinými národy.
My, Japonci, slibujeme naši národní čest dosáhnout těchto vysokých ideálů a cílů se všemi našimi zdroji.
NĚMECKO (1949)
Vědomi si své odpovědnosti před Bohem a lidmi,
Německý lid, inspirován odhodláním prosazovat světový mír jako rovnocenný partner ve sjednocené Evropě, při výkonu své ústavodárné moci přijal tento základní zákon.
Němci ve spolkových zemích Bádensko-Württembersko, Bavorsko, Berlín, Braniborsko, Brémy, Hamburk, Hesensko, Dolní Sasko, Meklenbursko-Přední Pomořansko, Severní Porýní-Vestfálsko, Porýní-Falc, Sársko, Sasko, Sasko-Anhaltsko, Šlesvicko-Holštýnsko a Durynsko dosáhlo jednoty a svobody Německa ve svobodném sebeurčení. Tento základní zákon se tedy vztahuje na celý německý lid.
FRANCIE (1958)
Francouzský lid slavnostně prohlašuje svou oddanost právům člověka a zásadám národní suverenity, jak jsou definovány v Deklaraci z roku 1789, potvrzené a doplněné preambulí ústavy z roku 1946, a právům a povinnostem, jak jsou definovány v Listině pro životní prostředí z roku 2004.
Na základě těchto zásad a zásad sebeurčení národů nabízí republika zámořským územím, která vyjádřila vůli se k nim držet, nové instituce založené na společném ideálu svobody, rovnosti a bratrství a koncipované za účelem jejich demokratický vývoj

ČLÁNEK 1
Francie bude nedělitelnou, sekulární, demokratickou a sociální republikou. Zajistí rovnost všech občanů před zákonem bez rozdílu původu, rasy nebo náboženství. Bude respektovat všechna přesvědčení. Je organizován na decentralizovaném základě.
Stanovy budou podporovat rovný přístup žen a mužů k voleným funkcím a funkcím, jakož i k postavení profesní a společenské odpovědnosti.
ŠPANĚLSKO (1978)
Španělský národ, který si přeje nastolit spravedlnost, svobodu a bezpečnost a podporovat blaho všech svých členů při výkonu své suverenity, prohlašuje svou vůli:
Zaručit demokratické soužití v rámci Ústavy a zákonů v souladu se spravedlivým ekonomickým a společenským řádem.
Upevnit právní stát, který zajistí vládu zákona jako výraz vůle lidu.
Chraňte všechny Španěly a národy Španělska při uplatňování lidských práv, jejich kultury a tradic, jazyků a institucí.
Podporovat pokrok v kultuře a hospodářství, aby byla zajištěna důstojná kvalita života pro všechny.
Vytvořte vyspělou demokratickou společnost a spolupracujte na upevňování mírových vztahů a účinné spolupráce mezi všemi národy země.
Proto Cortes prochází a španělský lid ratifikuje následující.
CHARTA OSN (1945)
MY, LIDÉ SPOJENÝCH NÁRODŮ, ROZHODNUTÍ
— zachránit následující generace před metlou války, která dvakrát za život přinesla lidstvu nevýslovný smutek, a
— znovu potvrdit víru v základní lidská práva, v důstojnost a hodnotu lidské osoby, v rovná práva mužů a žen a velkých i malých národů a
— stanovit podmínky, za kterých může být zachována spravedlnost a dodržování závazků vyplývajících ze smluv a jiných zdrojů mezinárodního práva, a
— podporovat sociální pokrok a lepší životní úroveň ve větší svobodě,
A PRO TYTO KONCE

— praktikovat toleranci a žít spolu v míru jako dobří sousedé a
— sjednotit naši sílu k udržení mezinárodního míru a bezpečnosti a
— zajistit přijetím zásad a zavedením metod, že ozbrojená síla nebude použita, s výjimkou společného zájmu, a
— využívat mezinárodní mašinérie na podporu hospodářského a sociálního pokroku všech národů,
ROZHODLI JSME SE SPOJIT NAŠE ÚSILÍ K DOSAŽENÍ TĚCHTO CÍLŮ
V souladu s tím naše příslušné vlády prostřednictvím zástupců shromážděných ve městě San Francisco, kteří prokázali své plné pravomoci shledané v dobré a náležité formě, souhlasily s touto Chartou Organizace spojených národů a tímto zakládají mezinárodní organizaci, která bude známý jako Organizace spojených národů.
Sdílej Se Svými Přáteli: