Vysvětleno: Jak nová ambiciózní klimatická agenda ovlivní podniky
Plán Evropské komise „Fit for 55“ vyzývá 27 členských států, aby do roku 2030 snížily produkci skleníkových plynů o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Zde je návod, jak by plán ovlivnil průmysl v Evropě.

Napsal Jack Ewing, Stanley Reed a Liz Alderman
Vozy se spalovacími motory zmizí z evropských showroomů do roku 2035. Výrobci oceli a cementáři zaplatí za každou tunu oxidu uhličitého, kterou jejich továrny vypustí. Nákladní lodě nemusí být schopny zakotvit v přístavech, jako je Rotterdam v Nizozemsku nebo Hamburk v Německu, pokud nepojedou na čistší paliva. Komerční dopravní letadla budou muset tankovat syntetické palivo vyrobené ze zelené energie.
Plán Evropské unie snížit do konce desetiletí své emise skleníkových plynů o více než polovinu se dotkne téměř všech průmyslových odvětví v obchodním bloku, což bude mít hluboké důsledky pro pracovní místa a ekonomiku bloku. Evropští lídři uvedli, že klimatický balíček představený ve středu by mohl postavit Evropu do čela nových technologií, jako jsou baterie pro elektromobily, větrná energie na moři nebo letecké motory na vodík.
Přechod však bude také bolestivý pro některé spotřebitele a společnosti, protože zvýší náklady na širokou škálu zboží a služeb, jako jsou například videomonitory dovezené z Číny nebo let na dovolenou na řecký ostrov nebo dokonce plná nádrž benzínu. . Společnosti, které vyrábějí produkty určené k zastarání, jako jsou díly pro spalovací motory, se musí přizpůsobit nebo zaniknout.
Návrhy by mohly přetvořit znečišťující odvětví, jako je výroba oceli, která v Evropské unii přímo zaměstnává 330 000 lidí.
Frans Timmermans, evropský komisař odpovědný za takzvanou Zelenou dohodu, ve středu uznal, že některá odvětví budou profitovat více než jiná. Řekl, že břemeno je na Evropské komisi, aby ukázala, že zátěž a odměny mohou být spravedlivě rozděleny.
Plán Evropské komise Fit for 55, vyzývá svých 27 členských států, aby do roku 2030 snížily produkci skleníkových plynů o 55 % ve srovnání s úrovněmi v roce 1990.
Cíl Evropské unie je agresivnější než cíl Spojených států, které se zavázaly snížit emise o 40 % až 43 % ve stejném období, ale zaostávají za Británií, která slíbila snížení o 68 %. Čína, největší světový producent emisí, pouze uvedla, že má za cíl dosáhnout vrcholu emisí do roku 2030.
Zde je návod, jak by plán ovlivnil průmysl v Evropě.
Automobilky
Většina výrobců automobilů oznámila plány na přechod na elektrická vozidla, ale mnozí se bránili uvedení data expirace u vozidel na fosilní paliva, která stále generují největší zisky. Plán Evropské komise by fakticky vyžadoval, aby všechna nová auta byla do roku 2035 bez emisí, čímž by se společnostem jako Volkswagen, Mercedes-Benz nebo Renault odstranila jakákoli flexibilita, aby nadále prodávaly některá benzinová nebo naftová vozidla, včetně hybridů.
Plán komise také obsahuje některá ustanovení, která jsou pro toto odvětví přínosná. Veřejné prostředky budou použity na pomoc při budování nabíjecích stanic každých 60 kilometrů nebo 36 mil na hlavních dálnicích, což je krok, který podpoří prodej elektromobilů. Komise také pomůže financovat síť vodíkových čerpacích stanic, z čehož budou mít prospěch společnosti jako Daimler a Volvo, které plánují stavbu dálkových nákladních vozidel poháněných palivovými články přeměňujícími vodík na elektřinu.
Asociace zastupující evropské automobilky uvedla, že nabíjecí sítě, které si komise představovala, nejsou dostatečně husté a stěžovaly si, že by nebylo správné zakázat spalovací motory úplně.
Podle Olivera Zipse, generálního ředitele BMW a prezidenta Evropské asociace výrobců automobilů, by se Evropská unie měla zaměřit na inovace spíše než nařizovat nebo účinně zakazovat konkrétní technologii.
Zpravodaj| Kliknutím dostanete do své doručené pošty nejlepší vysvětlivky dne
letecké společnosti
Letadla jsou významnými producenty emisí oxidu uhličitého, ale zároveň je obtížné je převést na bezemisní provoz. Podle návrhů komise by letecké společnosti byly nuceny začít míchat syntetická paliva s fosilními palivy, která nyní používají, a nebudou již dostávat daňové úlevy na fosilní paliva. Jinými slovy, budou muset platit více za znečišťování.
Airlines for Europe, průmyslová lobbistická skupina zastupující Air France-KLM, easyJet, IAG, Lufthansa Group a Ryanair – největší evropská vlajková loď a nízkonákladové letecké společnosti – uvedla, že její členové podporují zelený přechod, ale že by usilovali o jednodušší regulace a finanční Podpěra, podpora.
Daně odčerpávají peníze z průmyslu, které by mohly podpořit investice do snižování emisí do obnovy vozového parku a čistých technologií, uvedl v prohlášení Willie Walsh, generální ředitel International Air Transport Association.

Lodní doprava
Dohoda vyčleňuje společnosti, které přepravují náklad po vodě, a nutí je platit více za emise, které produkují, aby podpořily jejich přechod na čistší energii. Většina lodí, které se dnes plaví po mořích, jezdí na ropu nízké kvality a jsou hlavními znečišťovateli.
Lobbisté lodního průmyslu si již stěžovali, že není jasné, jak bude plán uplatněn a které lodní trasy budou ovlivněny. Budou to jen ty evropské, nebo polovina obchodu mezi Čínou a EU? S&P Global Platts uvedl v poznámce.
Těžký průmysl
Plán Evropské komise by zvýšil náklady na znečišťování zpřísněním evropského obchodního systému, který nutí společnosti účinně platit za nebezpečný oxid uhličitý, který vypouštějí do životního prostředí. Očekávání změn již pomohlo zvýšit cenu kreditů asi o 50 %.
Oceláři varovali, že návrhy by mohly dále narušit jejich konkurenční výhodu oproti výrobcům v Číně a odradit od investic potřebných k přechodu na nižší emise.
Budeme čelit zvýšeným nákladům na uhlík, to bude konečný výsledek, řekl Koen Coppenholle, generální ředitel Cembureau, obchodní skupiny v cementářském průmyslu.
| Zde je návod, jak udeří blesk a proč zabíjíEnergie
Výrobci elektřiny budou nuceni urychlit přechod na větrnou, solární a vodní energii z uhlí. Obnovitelné zdroje již tvoří 20 % elektřiny vyrobené v Evropě. Cílem je zvýšit toto číslo na 40 % do roku 2030, a to především zvýšením pokuty, kterou energetické společnosti platí za energii vyrobenou z fosilních paliv, což by učinilo větrnou a solární energii finančně atraktivnější.
Vzhledem k tomu, kolik obchodních zájmů je v sázce, bude plán pravděpodobně čelit zuřivému lobbování zástupců průmyslu, když si prorazí cestu legislativním procesem v Bruselu. Návrhy komise vyžadují schválení Evropským parlamentem a vedoucími představiteli evropských národních vlád, než se stanou zákonem, což je proces, který by měl trvat přibližně dva roky.
Tento článek původně vyšel v The New York Times.
Sdílej Se Svými Přáteli: