Vysvětleno: Jak jsou jmenováni soudci Nejvyššího soudu
Rekordních 9 rozhodčích najednou složilo přísahu, čímž se počet SC zvýšil na 33, z nichž 4 jsou ženy. Jak se vyvíjel proces jmenování do vyššího soudnictví uprostřed tahanic s exekutivou?

Devět soudců Nejvyššího soudu složil přísahu v úterý vůbec největší číslo na jeden zátah. Třetinu nových rozhodčích tvoří ženy, další prvenství, i když 33členná lavička má stále jen čtyři ženy. Jak jsou jmenováni soudci Nejvyššího soudu?
Kdo jmenuje soudce Nejvyššího soudu?
Ustanovení čl. 124 odst. 2 a čl. 217 Ústavy upravuje jmenování soudců Nejvyššího soudu a soudců vrchních soudů. Podle obou ustanovení má prezident pravomoc provádět jmenování po konzultaci s těmi soudci Nejvyššího soudu a Nejvyšších soudů ve státech, které prezident považuje za nezbytné.
V průběhu let bylo slovo konzultace středem debaty o pravomoci výkonné moci jmenovat soudce. V praxi měl exekutivu tuto moc od nezávislosti a pro jmenování hlavního soudce Indie byla vyvinuta konvence seniority.
To se však změnilo v 80. letech v řadě případů Nejvyššího soudu, ve kterých si soudnictví v podstatě zabavilo jmenovací pravomoc.
O jaké případy šlo?
Spor mezi exekutivou a justicí o jmenování soudců začal poté, co vláda pod vedením Indiry Gándhíové v roce 1973 nahradila tři vyšší soudce a jmenovala soudce A N Raye CJI.
Ve třech případech – které se staly známými jako Judges Cases – v letech 1981, 1993 a 1998 Nejvyšší soud vyvinul kolegiální systém pro jmenování soudců. Skupina vyšších soudců Nejvyššího soudu v čele s CJI by dala prezidentovi doporučení, kdo by měl být jmenován. Tato rozhodnutí nejen zmenšila výkonné slovo při navrhování kandidáta na soudce, ale také odebrala výkonné moci právo veta.
Ve věci First Judges Case — S P Gupta v. Union of India (1981) — Nejvyšší soud rozhodl, že prezident nevyžaduje souhlas CJI při jmenování soudců. Rozhodnutí potvrdilo přednost exekutivy při jmenování, ale bylo zrušeno o 12 let později ve druhém případu soudců.
Ve věci Supreme Court Advocates-on-Record Association proti Union of India (1993) devítičlenná ústavní komise vyvinula „systém kolegií“ pro jmenování a překládání soudců ve vyšším soudnictví. Soud zdůraznil, že odklon od textu Ústavy má hlídat nezávislost soudnictví na výkonné moci a chránit její integritu.
V roce 1998 prezident K R Narayanan vydal prezidentský odkaz Nejvyššímu soudu ohledně významu termínu konzultace – zda to vyžaduje konzultaci s řadou soudců při vytváření názoru CJI, nebo zda jediný názor CJI může sám o sobě představovat konzultaci. Rozhodnutí o tomto stanovilo kvorum a většinu hlasů v kolegiu, aby bylo možné předložit doporučení prezidentovi.
V roce 2014 se vláda NDA pokusila získat zpět kontrolu nad jmenováním soudců zřízením Národní komise pro jmenování soudců prostřednictvím ústavních změn. Přestože zákon, který dal exekutivě větší prostor při jmenování, měl podporu napříč politickými stranami, Nejvyšší soud jej zrušil jako protiústavní.

Kolik soudců má Nejvyšší soud? Jak se rozhoduje o počtu?
V současné době má Nejvyšší soud 34 soudců včetně CJI. V roce 1950, kdy byla založena, měla 8 rozhodčích včetně CJI. Parlament, který má pravomoc zvyšovat počet soudců, tak postupně učinil změnou zákona o Nejvyšším soudu (počet soudců) — z 8 v roce 1950 na 11 v roce 1956, 14 v roce 1960, 18 v roce 1978, 26 v roce 1986, 31 v roce 2009 a 34 v roce 2019.
I přes úterních rekordních devět jmenování má soud stále jedno volné místo a dalších osm soudců má v příštím roce odejít do důchodu.
|Nejvyšší soud Collegium vymaže 68 pro HCs; 10 žen, 44 z Bar
Jak se tento nevyřízený stav nahromadil?
V roce 2019 fungoval Nejvyšší soud v plné síle 34 členů. Když CJI S A Bobde převzal vedení, zdědil pouze jedno volné místo, a to místo svého předchůdce Ranjana Gogoi. Kolegium v čele s CJI Bobdem však nemohlo dosáhnout konsensu v doporučení jmen, což vedlo ke slepé uličce, která vedla k hromadění volných míst, z nichž nyní zbývá pouze jedno (do odchodu do důchodu v příštím roce).
Vrchní soudy mají v průměru více než 30 % neobsazených míst. Věk odchodu do důchodu je 65 let pro soudce SC a 62 let pro soudce HC – na rozdíl řekněme ve Spojených státech, kde soudci Nejvyššího soudu slouží doživotně. To znamená, že v Indii je proces jmenování soudců nepřetržitý a systém kolegií je vícestupňový proces s malou odpovědností dokonce i za časové osy, které si soudnictví stanovilo.
V případě jmenování vrchního soudu proces zahajuje kolegium HC a spis se poté přesouvá státní vládě, ústřední vládě a poté kolegiu SC poté, co jsou shromážděny zpravodajské zprávy o doporučených kandidátech. Tento proces často trvá déle než rok. Jakmile kolegium SC očistí jména, dojde také ke zpoždění na vládní úrovni při konečném schválení a jmenování. Pokud vláda chce, aby kolegium doporučení přehodnotilo, je spis zaslán zpět a kolegium může své rozhodnutí zopakovat nebo vzít zpět.
Byl počet soudkyň vždy nízký?
Problémem vyššího soudnictví je nedostatečné zastoupení z hlediska kasty a pohlaví.
Před úterním jmenováním byla soudkyně Indira Banerjee jedinou soudkyní Nejvyššího soudu. Justice B. V. Nagarathna se chystá stát se první indickou ženou CJI – 80 let po Independence.
V roce 1989 se soudce Fathima Beevi stal prvním soudcem, který byl jmenován do Nejvyššího soudu. Od té doby však měl ÚS pouze 11 soudkyň, což jsou tři ženy jmenované nedávno.
Studie Vidhi Center for Legal Policy z roku 2018 poznamenala, že zatímco zastoupení žen v nižším soudnictví je vyšší, a to 27 %, narážejí na skleněný strop ve vyšších funkcích – jako okresní soudci a následně na úrovni nejvyšších soudů.
Zpravodaj| Kliknutím dostanete do své doručené pošty nejlepší vysvětlivky dne
Sdílej Se Svými Přáteli: